Cihly jsou tradičním stavebním materiálem používaným po dlouhá staletí, ale přesto vyhovující dnešním vysokým požadavkům na moderní bydlení. Není žádnou novinkou, že cihla je trvanlivá a poměrně stálá, ale dnešní moderní cihly mají i další velmi zajímavé vlastnosti, jako je například akustická neprůzvučnost.

Vliv hlukového znečištění na zdraví

Zdravé bydlení je v současnosti velmi diskutovaný pojem. Všemožně se snažíme o zlepšení našeho zdravotního stavu. Zdravě jíme, sportujeme a jen málo z nás si uvědomuje, že také bydlení má vliv na naše zdraví. Takzvaný syndrom nemocných budov v mnoha z nás jistě vyvolá spíše úsměv, protože jak může být vlastně budova nemocná. Ale v tomto případě nejde o vadu samotné budovy, jde o její špatný vliv na naše zdraví. Ten může být způsoben jak špatným mikroklimatem v domě, hlukem, parazity či nevhodným geologickým podložím. Nejde o nijak vzácný jev, podle posledních statistik jsou dva ze tří lidí postižení tímto fenoménem.

S hlukovým znečištěním se setkává velká spousta osob. Nejčastěji je tomu ve velkých městech, na rušných ulicích, u letišť nebo rušných silnic. Zprvu je tento hluk obtěžující, rušivý a těžko si na něj zvykáme. Postupem času jej však přestáváme vnímat a problém tím považujeme za vyřešený, ale bohužel tomu tak není.

Čtěte také: Pálená cihla je základem zdravého bydlení

Přestože zvukové znečištění nevnímáme, tak naše podvědomí je jím ovlivněno. Spousta lidí v takových oblastech trpí bolestmi hlavy, nespavostí a psychickými problémy. Všechny tyto neduhy jsou zdánlivě bez jakékoliv příčiny a jen málokdo si je spojí s nadměrným hlukem. Přitom téměř dvacet procent současné evropské populace trpí obtížemi spojenými s hlukovým znečištěním.

Přestože je stále na prvním místě v environmentálních příčinách zdravotních problémů znečištěné ovzduší, tak hlukový smog mu zdatně šlape na paty. Se vzrůstající poptávkou po mobilitě a zvětšováním měst se nepředpokládá, že dojde ke snížení hlukového znečištění. Nemáme-li možnost odstěhovat se do klidnější oblasti, tak musíme tento problém řešit jiným způsobem.

Akustické cihly

V současné době je na trhu několik druhů akustických cihel, z nichž se některé pyšní oceněními za inovativní materiál v oblasti zdravého bydlení. Tyto cihly jsou vyráběny přímo za účelem snížení hluku v domácnostech v oblastech zasažených hlukovým znečištěním.

Moderní akustické cihly zvuk odrazí nebo jej pohltí ve svém nitru. Zároveň jsou velmi pevné a vyznačují se i dobrými tepelně izolačními vlastnostmi. Některé druhy cihel jsou schopné snížit hluk v domě až o padesát procent.

Pro zdění pomocí akustických cihel je doporučována malta s vyšší objemovou hmotností, může jít například o těžkou vápenocementovou maltu. Cihly se ukládají do řady vedle ostatních shora, protože při přisunutí k již usazeným cihlám by se mohla malta mezi tyto dvě cihly nahrnout a nedošlo by k jejich přesnému sražení. Mají-li akustické cihly matovou kapsu, tak je nutné ji opravdu pečlivě vyplnit, aby zde nezůstaly vzduchové bubliny.

Skutečné snížení hluku v praxi

Použití akustických cihel pro snížení hluku není automaticky zárukou úspěchu. Výrobce deklaruje určitou hodnotu, ale ta se může ve výsledku poněkud lišit. Skutečná hodnota je ovlivněna mnoha dalšími faktory, které si nyní rozebereme.

V první řadě jde o kvalitu provedené práce. Jak bylo zmíněno výše, tak cihly je třeba ukládat vedle sebe na doraz a maltová kapsa musí být bez bublin. Každá nedokonalost ve zdění snižuje akustickou neprůzvučnost. Proto vždy dbejte na pečlivost, byla by škoda znehodnotit akustické cihly šlendriánstvím.

Neprůzvučnost ovlivňuje také malta, špatně zvolený typ malty zbytečně degraduje vlastnosti akustických cihel. Při zdění nesmíme zapomenout první řadu cihel umístit na těžký asfaltový pás, který také pomůže zlepšit izolační schopnosti.

Omítka také ve velké míře ovlivní neprůzvučnost. V první řadě omítka zvýší plošnou hmotnost stěny a zároveň ji akusticky utěsní. Ideální tloušťka omítky je patnáct milimetrů, je zbytečné omítkou ztlušťovat, protože to již nepřináší zlepšení vlastností. Pokud je výrobcem akustických cihel deklarovaná určitá hodnota při oboustranné omítce, tak vynechání pouze jedné z nich zhorší výslednou hodnotu až o pět decibelů.

Další faktory ovlivňující zvukové vlastnosti stěny jsou napojení na přilehlé konstrukce ať už vodorovné nebo svislé a také oslabení stěny různými vedeními. Je proto důležité i těmto detailům věnovat patřičnou pozornost.

Související článek: Cihly HELUZ zvyšují akustický komfort v bytech i kancelářích

Proč si vybrat akustické cihly?

Akustické cihly nejenže snižují hluk v domě, ale mají samozřejmě i ostatní pozitivní vlastnosti klasické pálené cihly. Tento stavební materiál je velmi trvanlivý, snadno dostupný a zároveň ekologický. Cihla ve spojení s vhodnou omítkou absorbuje vzdušnou vlhkost a tím pomáhá vytvářet zdravé ovzduší. Zároveň je nenasákavá a díky tomu se v ní neudržují žádní škůdci včetně plísně.

Akustická cihla je variabilní a dají se s ní vyzdívat jak obvodové nosné konstrukce, tak i vnitřní příčky. Akustické cihly umožňují velmi přesné zdění a jde s nimi vystavět takřka jakékoliv tvary místností. Svoji únosnost si zachovává i v případě vícepodlažních domů.

Její nevýhodou je relativně velká objemová hmotnost. Při zdění s akustickými cihlami si musíme dávat velký pozor na řezání bloků na menší části. Menší přeřezané cihly již nejsou tolik soudržné a drolí se. Je třeba vždy ukládat cihly řeznou stranou k dalším cihlám a nenechávat tuto plochu volně do prostoru, protože by se vydrolovala.

Některé potenciální zájemce může odradit relativně vysoká cena v porovnání s ostatními stavebními materiály. Musíme však započítat veškeré klady pálených cihel a porovnat je s ostatními variantami. V drtivé většině případů vyváží klady pálené cihly její vyšší pořizovací náklady.

Zapomenout nesmíme samozřejmě na velmi dlouhou životnost pálené cihly, ta je výrobci deklarovaná kolem sta let. Při správných podmínkách je to v reálu mnohem déle. Pokud započítáme veškeré pozitivní vlastnosti a připočteme k tomu dobrou ekologickou udržitelnost, tak nám cihla vychází jako jeden z materiálů budoucnosti.

Tabulka: Přehled vybraných normových požadavků ČSN 73 0532:2010 Akustika – Ochrana hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních výrobků – Požadavky, chráněný prostor jsou obytné místnosti bytu

Tabulka: Porovnání výsledků laboratorních hodnot vážené vzduchové neprůzvučnosti variant zdiva AKU a AKU Profi, včetně doporučeného použití

Vnitřní příčky

Typickým případem konstrukce, kde se také řeší požadavek na akustický útlum, jsou vnitrobytové příčky. V normě ČSN 73 0532:2010 Akustika – Ochrana hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních výrobků – Požadavky je stanovena pro svislou konstrukci oddělující alespoň jednu obytnou místnost bytu (v rodinném nebo bytovém domě) od ostatních obytných místností téhož bytu minimální hodnota vzduchové neprůzvučnosti R‘w,N = 42 dB.

Dle výše uvedené závislosti stavební a laboratorní hodnoty vážené vzduchové neprůzvučnosti je třeba pro splnění uvedeného normového požadavku pro konstrukci vnitrobytové příčky hledat materiál s hodnotou laboratorní vzduchové neprůzvučnosti, která je deklarována výrobcem, minimálně Rw = 44 dB. Vždy je ale nutné brát ohled nejen na samotnou stěnu a případná oslabení v ní, ale také na okolní konstrukce včetně řešení jejich návazností a napojení a vyhodnotit, zda je minimální korekce k1 na vedlejší cesty 2 dB dostatečná.

V tabulce 5 je uvedeno srovnání laboratorních hodnot vážené vzduchové neprůzvučnosti stěn z cihel Porotherm 11,5 AKU ve variantách zdění na klasickou maltu a maltu pro tenké spáry Profi a s použitím různých typů omítek. Z uvedených hodnot je patrné, že pro použití jsou vhodné všechny kombinace technologií zdění a použitých omítek.

V některých případech se může stát, že z nějakého důvodu nelze provést na jedné straně příčky omítku (např. v instalačních šachtách apod.). V tabulce 6 jsou uvedeny výsledky z laboratorního měření stěny z cihel Porotherm 11,5 AKU Profi s jednostrannou a s oboustrannou omítkou. Z těchto výsledků vyplývá, že vynechání omítky na jedné straně znamená zhoršení vzduchové neprůzvučnosti o přibližně 2 dB. Nicméně jedná se pouze o přibližnou hodnotu, která záleží na konkrétním konstrukčním řešení.

Tabulka: Srovnání laboratorních hodnot vážené vzduchové neprůzvučnosti u stěn z cihel Porothem 11,5 AKU a 11,5 AKU Profi (broušené)

Tabulka: Srovnání laboratorních hodnot vzduchové neprůzvučnosti u stěn z cihel Porothem 11,5 AKU Profi z jednostrannou a oboustrannou omítkou

Také čtěte: Akustika: Vliv napojení tenkých příček

Obvodové konstrukce

Z hlediska technologie provádění jsou dnes obvodové konstrukce zejména u rodinných domů z velké části prováděny technologií broušeného zdiva na maltu pro tenké spáry Profi nebo na zdicí pěnu Profi Dryfix. Vyhodnocení obvodové konstrukce z hlediska požadavků na akustiku není tak jednoduché jako u vnitřních konstrukcí. Obvodová konstrukce se skládá nejenom z neprůsvitné zděné části, ale také z oken a dveří, které výslednou hodnotu neprůzvučnosti celé stěny ovlivňují, v některých případech velmi výrazně. Také požadavek, který obvodové stěny musí splnit, není pevně daný, ale závisí na hodnotě ekvivalentní hladiny akustického tlaku dva metry před fasádou (tabulka 7).

Tabulka: Minimální požadavky na stavební hodnoty vážené vzduchové neprůzvučnosti R’w obvodových plášťů budov podle článku 6.1 v ČSN 730532:2010

Požadavky na komfort z hlediska akustiky stále stoupají, a to i vzhledem k hluku zvenčí. V případech, kdy se obvodová konstrukce navrhuje ve variantě s ETICS, tzn. nosná část zdiva se nejčastěji provádí z cihel Porotherm Profi v tloušťkách 240, příp. 300 mm, je velmi jednoduchým řešením, jak zvýšit kvalitu neprůsvitné části obvodové konstrukce z hlediska akustiky, záměna cihel Porotherm Profi za Porotherm AKU Profi. Výsledkem takové záměny je zvýšení hodnoty vzduchové neprůzvučnosti této části konstrukce o 5 až 7 dB (v závislosti na tloušťce konstrukce) – tabulka 8

Tabulka: Porovnání laboratorních hodnot vážené vzduchové neprůzvučnosti Rw u vybraných cihel Porotherm Profi a Porotherm AKU Profi

V případě provádění ETICS se velmi často řeší, zda je či není nutné provádět na zdivo pod ETICS omítku. Z hlediska akustiky činí rozdíl u zdiva s provedenou a neprovedenou omítkou  minimálně 2 dB. Také z tohoto důvodu je provedení omítky pod ETICS jednoznačně doporučováno.

Splnění požadavků na obvodovou stěnu doporučujeme vzhledem ke složitosti posouzení a stanovení základních požadavků svěřit specialistovi v oboru akustika.

Text: Lukáš Benzl, foto: iStock a archiv

Vložte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *