Představa nemocné budovy v mnohých z nás jistě vyvolá úsměv. Nicméně budova sama nemocná ve skutečnosti není. Jde o soubor určitých vlastností, pro které se vžil souhrnný název syndrom nemocných budov. Tyto domy jsou obvykle nesprávně navrženy, stojí na nevhodných místech a jejich vnitřní prostředí může vyvolat zdravotní obtíže.

Jak vypadá nemocná budova?

V některých případech můžeme nemocnou budovu odhalit již na první pohled. Zejména v zimě si všimneme zamlžených oken nebo plísně. Tento jev bývá často způsoben zateplením domu. Pokud dům vyloženě udusíme izolantem, tak nedochází k přirozené mikrocirkulaci a dům takzvaně nedýchá. V domě se drží vlhkost, což má za následek tvorbu plísně. V domě je kvůli tomu špatné ovzduší a zatuchlý zápach také často poukazuje na nějaký závažnější problém.

S vlhkostí v domě se spojuje samozřejmě výše zmíněná plíseň. Ta je velmi nebezpečná, protože do okolí vypouští svoje toxické spory, které citlivým jedincům způsobují zdravotní potíže. Vlhké zdivo a zejména vlhké dřevo je náchylnější napadení škůdci. Hmyz, plísně, hlodavci a jiní nevítaní škůdci jsou také jedním ze znaků nemocné budovy.

Dalším poměrně zjevným problémem je nadměrný hluk z okolí. Nedostatečně odizolované domy v rušných lokalitách jsou příčinou vleklých zdravotních problémů, jejich majitelé si po delší době na monotónní hluk zvyknou, ale přesto jim působí zdravotní potíže.

Také čtěte: Akustické cihly pro rodinný dům

Na první pohled nerozpoznatelné jsou v domě různé toxické stavební materiály nebo nátěry. Typickým příkladem je samozřejmě azbest, ten se již v dnešní době nepoužívá, ale přesto je stále v mnoha domech přítomen. To samé platí i pro různé méně kvalitní nátěry ze, kterých unikají do okolí nebezpečné výpary.

Těžko odhalitelné je geologicky nevhodné podloží. Tato nevhodnost je zapříčiněna ve většině případů radonem. Nové domy již musí mít rozbor radioaktivity půdy a dle toho je dům izolován od podloží. Na internetu jsou sice k nahlédnutí geologické mapy s přibližnou radioaktivitou, skutečnou hodnotu však ovlivňují geologické zlomy. Staré budovy mají v tomto ohledu víceméně smůlu, protože jediným řešením je kvalitní hydroizolace.

Jak nás ovlivňuje život v nemocné budově?

Většina zdravotních problémů spojená s nemocnými budovami zůstává neodstraněna. V České republice nejde o nijak neobvyklý jev, dva ze tří lidí trpí následky způsobené nezdravým bydlením. Nejde však jen o rodinné domy nebo byty. Musíme vzít v úvahu i kanceláře a pracovní prostředí, kde trávíme podstatnou část dne.

Nejčastější onemocnění, které se spojuje se syndromem nemocných budov, je bolest hlavy. Tato bolest je vleklá, dlouhotrvající a pravidelně se opakuje. Léky sice zabírají, ale postižená osoba je musí užívat pravidelně. Na bolest hlavy si obvykle stěžují více ženy než muži. Problémy obvykle vymizí, když člověk na nějakou dobu budovu opustí.

Velmi časté jsou i onemocnění dýchací soustavy. Alergie a astmatické záchvaty bývají spojeny právě se sporami plísně. Zejména děti bývají na onemocnění velmi náchylné a pobytem v nemocné budově od útlého věku si zadělávají na chronické onemocnění v budoucnu.

Dlouhodobý pobyt a zejména spánek v hlučných místnostech i za předpokladu, že jsme si již na hluk zvykli a téměř jej nevnímáme, způsobuje nespavost, bolesti hlavy, podráždění a agresivitu. Odhalit příčinu právě v nadměrném hluku je často obtížné, protože obyvatelé tento hluk téměř nevnímají.

V opravdu závažných případech může pobyt vyústit v rakovinové bujení, neplodnost nebo psychická onemocnění. Málokdo si svoje zdravotní obtíže spojí právě s nevhodnými podmínkami v domácnosti a dlouhá léta trpí nemocemi, které jsou zdánlivě bez jakékoliv příčiny.

Jak uzdravit nemocnou budovu?

Odstranit příčinu nezdravého bydlení bývá velmi obtížné. U opravdu zanedbaných budov by bylo nejjednodušší je strhnout a postavit dům nový, to však často není možné. Špatné geologické podloží nebo okolní hluk samozřejmě neodstraníme, ale musíme dům upravit, tak aby nám tyto faktory nepůsobily problémy.

Vlhkost v domě bývá často spojována se zateplováním domů. To je v současné době velice diskutovaným pojmem, protože se setkáte s jeho příznivci i zarytými odpůrci. Na jedné straně sice stojí nepopiratelná úspora na vytápění, ale na druhé straně si můžete dům dokonale udusit. Na špatně zhotoveném zateplení se mnohou tvořit tepelné mosty, což způsobuje vlhnutí zdiva a následný vznik plísně.

Pokud nemáte prostředky na opravu nebo je rekonstrukce z nějakého důvodu nemožná, tak v domě alespoň pravidelně a intenzivně větrejte. Pořiďte si elektrický vysoušeč vzduchu, který problém neodstraní, ale alespoň sníží riziko plísní. V případě nadměrného hluku můžete nainstalovat předokenní rolety nebo alespoň těžké zatemňovací závěsy, které dům částečně odhluční.

Ve fázi výstavby domu máte možnost ovlivnit výsledné zdravé bydlení a to nejen vhodně zvolenými dispozicemi, ale také materiály. V současné době se na trhu nachází spousta moderních i tradičních stavebních materiálů, z nichž můžete vybírat. Někoho může překvapit, že velice kvalitního výsledku dosáhne díky tradiční pálené i nepálené cihle.

Mohlo by vás také zajímat: Cihly a izolace

Cihla a zdravé bydlení

O něco výše jsme již vyzdvihli cihlu jako všestranný a velmi odolný stavební materiál. Teď přichází na řadu její benefity spojené se zdravým bydlením. Na začátek je třeba zmínit, že cihla se hodí i na výstavbu nízkoenergetických a pasivních domů, kde jsou kladeny extrémně vysoké nároky na úsporu energie.

První velmi pozitivní vlastností cihly je nenasákavost. Cihla sice absorbuje vzdušnou vlhkost, ale je schopna ji dále předávat s ohledem na okolní podmínky. Tuto vlastnost však eliminujeme nešetrným zateplením. Nenasákavost a absorpce vzdušné vlhkosti vytváří výborné podmínky pro alergiky a astmatiky. Ve spojení s vhodnou omítkou je dům vzdušný a je v něm přívětivé mikroklima.

Akustické cihly lze využít na stavbu obvodových zdí a tím zvýšit neprůzvučnost stěn. Zároveň se skvěle hodí na boční zdi dvojdomků nebo v řadové zástavbě. Výrobce akustických cihel deklaruje u svých výrobků určitou neprůzvučnost, která se však ve výsledku často liší. Tento rozdíl je způsoben na kvalitě zhotovení stěny, napojením na ostatní konstrukce nebo na druhu doplňujícího izolačního materiálu.

Velmi zajímavým řešením je použití nepálených cihel, které mají difúzně otevřený povrch, díky kterému stavba dýchá. Nepálené cihly mají výborné akustické i tepelně izolační vlastnosti, ale musíme počítat, že mohou nasáknout vodu, takže je třeba dbát na opravdu kvalitní hydroizolaci.

Pálené i nepálené cihly jsou léty prověřený stavební materiál, jehož použití je velmi snadné a všestranné. Cihly jsou ekologické a jejich výroba nezatěžuje planetu, což z nich dělá jeden ze stavebních materiálů budoucnosti.

Na závěr však musíme zmínit, že cihlový dům automaticky nezaručí zdravé bydlení. Jen správně navrhnutý a postavený dům může splňovat tyto požadavky. Zároveň je třeba každou rekonstrukci pečlivě zvažovat v celkovém kontextu domu, protože ani sebekvalitnější cihla v kombinaci se špatnými postupy nevytvoří zdravý dům.

Text: Lukáš Benzl, foto: iStock a archiv

Vložte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *