Pevnost zdicích prvků musí být přímo úměrná výši a tlaku zdí, stropů a střešních konstrukcí. Při větším rozsahu prací by měla být volba materiálu z hlediska pevnosti založena na odborném statickém výpočtu. Pálené cihly se vyznačují pevností, vysokou trvanlivostí, dobrými akustickými vlastnostmi a o něco menším tepelným odporem. Ten se ale u moderních materiálů zvyšuje použitím izolačních dutin nebo izolačních vložek.

Zdivo jako stavební materiál může být velmi výhodné:

  • Materiál pro výrobu cihel a tvárnic je poměrně levný a výrobky jsou trvanlivé.
  • Zdivo zajišťuje zároveň funkci nosnou, tepelně a zvukově izolační, ochrany proti povětrnosti, slouží k rozdělení vnitřního prostoru.
  • Pomocí malých zdicích prvků lze dosáhnout tvarové rozmanitosti a architektonicky zajímavého vzhledu budov.

Zdivo je sestava zdicích prvků uložených podle stanoveného uspořádání a spojených maltou. Jde o obecně nehořlavý materiál a podle použitých materiálů (zdicích prvků a malty), způsobu provedení atd. má velmi různou požární odolnost.

Pojmy vztahující se ke zdícím prvkům

  • zdící prvek (masonry unit) – předem zhotovený prvek, určený pro uložení ve zdivu;
  • skupiny 1,2,3 a 4 zdících prvků (groups 1, 2, 3 and 4 masonry units) – označení skupin zdících prvků podle poměrné velikosti a orientace otvorů ve zdících prvcích po jejich uložení ve zdivu;
  • ložná plocha (bed face) – dolní nebo horní plocha zdícího prvku při jeho zamýšleném uložení ve zdivu;
  • prohlubeň (frog) – vybrání vytvořené během výroby v jedné nebo obou ložných plochách zdícího prvku;
  • otvor (hole) – záměrně vytvořený volný prostor, který prochází zdícím prvkem úplně nebo částečně, tj. průběžný (díra) nebo neprůběžný (dutina);
  • úchytný otvor (griphole) – záměrně vytvořený otvor ve zdícím prvku, umožňující snazší uchopení a zvednutí zdícího prvku jednou nebo oběma rukama, popř. strojem;
  • žebro (web) – přepážka z plného materiálu mezi otvory ve zdícím prvku;
  • obvodové žebro (shell) – plný materiál mezi otvorem vnějším povrchem (obvodem) zdícího prvku;
  • celková plocha (gross area) – plocha průřezu vedeného zdícím prvkem bez odečtení průžezových ploch děr, dutin a drážek;
  • pevnost v tlaku zdících prvků (compressive strength of masonry units) – průměrná pevnost v tlaku stanoveného počtu zdících prvků;
  • normalizovaná pevnost v tlaku zdících prvků (normalized compressive strength of masonry units) – pevnost v tlaku zdících prvků převedená na pevnost za přirozeného stavu vlhkosti ekvivalentního zdícího prvku s šířkou 100 mm a výškou 100 mm (viz. EN 771-1 až EN 771-6)

Stanovení objemové hmotnosti

Objemová hmotnost zdicích prvků se stanovuje podle EN 772-13 Zkušební metody pro zdicí prvky – Část 13: Stanovení objemové hmotnosti materiálu zdicích prvků za sucha a objemové hmotnosti zdicích prvků za sucha.

Objemová hmotnost prvků v suchém stavu (prvky LD). Výrobce musí deklarovat objemovou hmotnost prvků v suchém stavu. Objemová hmotnost v suchém stavu zdicích prvků LD smí být nejvýše 1000 kg·m-3. Výrobce může kromě toho informovat, do jaké míry deklarovaná objemová hmotnost prvků v suchém stavu je v souladu s národním klasifikačním systémem.

Výrobce musí rovněž deklarovat, které kategorii tolerancí podle EN 771-1 deklarovaná objemová hmotnost prvků vyhovuje.

Objemová hmotnost materiálu prvků v suchém stavu (prvky LD). Výrobce musí deklarovat objemovou hmotnost materiálu prvků v suchém stavu. Výrobce musí rovněž deklarovat, které kategorii tolerancí podle EN 771-1 deklarovaná objemová hmotnost materiálu prvků vyhovuje.

Objemová hmotnost prvků v suchém stavu (prvky HD). Pokud je to významné pro použití, pro které je pálený zdicí prvek uváděn na trh, a kromě toho u všech pálených zdicích prvků, které jsou určeny pro konstrukce, na něž budou kladeny akustické požadavky, musí výrobce deklarovat objemovou hmotnost prvků v suchém stavu. Výrobce může kromě toho informovat, do jaké míry deklarovaná objemová hmotnost prvků v suchém stavu je v souladu s národním klasifikačním systémem.

Výrobce musí rovněž deklarovat, které kategorii tolerancí podle EN 771-1 deklarovaná objemová hmotnost vyhovuje.

Objemová hmotnost materiálu prvků v suchém stavu (prvky HD). Pokud je to významné pro použití, pro které je pálený zdicí prvek uváděn na trh, a kromě toho u všech pálených zdicích prvků, které jsou určeny pro konstrukce, na něž budou kladeny akustické požadavky, musí výrobce deklarovat objemovou hmotnost materiálu prvků v suchém stavu.

Výrobce musí rovněž deklarovat, které kategorii tolerancí podle EN 771-1 deklarovaná objemová hmotnost vyhovuje.

Pracujeme s tolerancí

Jestliže jsou vzorky pálených zdicích prvků odebrány z dodávky podle Přílohy A EN 771-1 a zkoušeny podle EN 772-13, nesmí být rozdíl mezi průměrnou objemovou hmotností prvků v suchém stavu, popř. průměrnou objemovou hmotností materiálu prvků v suchém stavu, vypočtenou ze změřených hodnot u odebraných vzorků, a hodnotou těchto hmotností deklarovanou výrobcem, větší než hodnota tolerance, která přísluší deklarované kategorii:

D1: ±10 %
D2: ±5 %
nebo
Dm: odchylka v % deklarovaná výrobcem (může být větší nebo menší než hodnota u předešlých dvou kategorií).

Stanovení skutečného a poměrného objemu otvorů. Stanovení skutečného a poměrného objemu otvorů se provádí podle EN 772-3 Zkušební metody pro zdicí prvky – Část 3: Stanovení skutečného a poměrného objemu otvorů v pálených zdicích prvcích hydrostatickým vážením.

Tab. Třídy objemové hmotnosti výrobků podle národní přílohy NA k EN 771-1

Třída objemové hmotnostiPrůměrná hodnota objemové hmotnosti kg·m-3
550501 – 550
600551 – 600
650601 – 650
700651 – 700
750701 – 750
800751 – 800
900801 – 900
1000901 – 1000
12001001 – 1200
14001201 – 1400
16001401 – 1600
18001601 – 1800

Poznámka: Jednotlivé hodnoty nesmí překračovat, popř. být menší než mezní hodnoty třídy, a to u tříd objemové hmotnosti více nebo stejně 800 o více než 20 kg·m-3, u tříd 900 a 1000 o více než 40 kg·m-3 a u tříd > 1000 o více než 80 kg·m-3.

-jik-
Foto: iStock

Vložte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *