Při rekonstrukci Starého opatství zvítězila poctivá pálená cihla

Pro opravy v NKP Klášteře Plasy – konkrétně při obnově opatské rezidence – byly vybrány nejpevnější plné cihly v ČR z rodinné cihelny Štěrboholy. Místo bylo zvoleno s nadčasovou vizí, neboť od Malešic po Běchovice se pod nevysokou vrstvou ornice nachází hlína, jíž geologové říkají illitické břidlice a která je pro výrobu cihel jako stvořená.

Nové zděné konstrukce jsou převážně v objetu SO 01 Staré Opatství. Budova prošla složitým stavebním vývojem a byla dlouhodobě nevyužívaná. Budova Starého opatství, dozná podstatné změny, a to jak v dispozičním řešení, tak i v hmotové skladbě.

Opatský dům, který dispozicí a architektonickou podobou připomíná nevýznamnou budovu občanské vybavenosti sklonku 19. století ve svých zdech dokumentuje složité stavební dějiny kláštera od poloviny 13. století.

Otevřeno pro veřejnost

Obnovou objektu Starého opatství vznikne v přízemí vstupní hala s návazností na prostor pokladny a dále pak s nástupním prostorem do prelatury. Vstupní hala je otevřena do prostoru s prezentaci historických nálezů. V prostoru pokladny budou prezentovány také historické konstrukce. V patře je situován salonek, hygienické zázemí návštěvníků přístupný z chodby, která je propojena s prelaturou.

Objekt Starého opatství bude v potřebné míře rekonstruovány tradičními stavebními materiály s maximálním zachováním původních konstrukcí. Výčet materiálu a stanovení technologii je adekvátní výsledku rehabilitace bývalého opatského areálu. Cihelné divo v rozsahu bouracích prací bude rozebráno, vytříděno, očištěno a paletováno k opětnému použití na stavbě. Nové příčky budou vyzděné z cihel plných, rozměrů 140/290/65 mm, na nastavovanou maltu, M10.

Vybrali prověřené

Rekonstrukcí opatské rezidence byla pověřena firma KONSIT, která byla založena v roce 1929. KONSIT, a.s. je soukromá akciová společnost, která vznikla v roce 1991. Provádí komplexní dodávky staveb všech konstrukčních systémů i druhů. V posledních letech jde výhradně o zvlášť náročné stavby pro domácí i zahraniční odběratele. Rekonstrukce historicky významných objektů jsou podstatnou součástí činnosti firmy. Respektování požadavků památkového dozoru staveb je firma schopna úspěšně plnit.

Přednost dostala zkušenost a tradice

V Praze bývalo až 400 cihelen. Do současnosti se zachovala pouze jedna: Cihelna Štěrboholy. Cihelnu v dražbě získal stavitel Václav Urban, dědeček současného majitele Jana Fialy nejstaršího v roce 1929. Václav Urban využíval možnosti výroby vlastního cihlářského zboží ke stavbám v Praze, a to i v době války, kdy ostatní stavební firmy neměly možnosti rozvíjení svých aktivit právě z nedostatku stavebních materiálů.

V roce 1950 byla cihelna zestátněna a využívána socialistickými organizacemi až do roku 1987. Posledním vlastníkem před převratem roku 1989 byl národní podnik Armabeton. Po změně režimu a po vydání příslušných restitučních zákonů byla v roce 1992 cihelna vrácena dceři pana Urbana, která ji odkázala Janu Fialovi a jeho rodině.

Nadšení a radost z navráceného majetku vystřídaly vážné úvahy, co s nefunkční, zastaralou a rozkradenou cihelnou. Odborníci konstatovali, že by se sice po deseti až patnáctimilionové investici dala uvést do chodu, ale že to bude pořád jen stará cihelna s kruhovou pecí. Rozhodnutí bylo odvážné a cíl jasný! Starou cihelnu zbourat a postavit nový cihlářský závod, který by odpovídal svými parametry a technickým vybavením konci dvacátého století. Vznikl podnikatelský záměr, žádost o úvěr, jehož výše dodnes vzbuzuje respekt. Původní objekt byl srovnán se zemí a na jeho místě v květnu 1994 byla zahájena stavba nové cihelny.

Kapacita cihelny je asi 35 tisíc tun výrobků za rok. Provoz je plně automatizován. Díky kvalitní surovině, jejíž zásoby jsou uloženy v dobývacím prostoru Štěrboholyna na více jak 50 let. K odkazu Václava Urbana se hlásí i další (čtvrtá generace) v osobě pravnuka Ing. Jana Fialy, který ctí filozofii firmy a posouvá ji vstříc novým požadavkům doby, jako je být bezodpadovým závodem s minimální uhlíkovou stopou.

Autoři: Ing. Jan Fiala, Ing. Vladimír Krenžel