Zeptali jsme se advokáta…

Dotaz čtenáře: Zajímá mě, zda nový občanský zákoník nějak pozměnil důležitost informací, které se zanášejí do katastru nemovitostí. Mnohokrát děkuji, František B. Liberec

Ano, je tomu tak. Za účinnosti předchozí právní úpravy bylo možné opravit chyby v katastru prakticky kdykoliv. Došlo-li, ať již nedbalostní chybou úředníka nebo zlým úmyslem, jako např. podvodnou smlouvou o převodu práv k nemovitosti apod., k situaci, kdy byla v katastru zapsána jiná osoba než skutečný vlastník, tak se skutečný vlastník mohl kdykoliv domoci změny tohoto zápisu.

Dle aktuální právní úpravy se stal katastr jediným důkazem vlastnictví nemovitosti. Z toho vyplývá, že o nemovitost lze přijít pouhou změnou v zápisu v katastru, a to naprosto nepozorovaně, bez vědomí vlastníka. Právní úprava totiž počítá s tím, že každý vlastník by měl ve vlastním zájmu sledovat údaje zapsané v katastru nemovitostí, a pokud objeví chybu, musí ji neprodleně hlásit. Tento přístup se opírá o latinskou zásadu „vigilantibus iura scripta sunt“, tedy bdělým náleží práva, což znamená, že každý by se měl aktivně přičinit o uplatnění svých práv a nikoliv spoléhat na stát.

Zákoník dále stanovuje lhůtu, ve které se skutečný vlastník může domáhat opravy zápisu v katastru, na dobu jednoho měsíce ode dne, kdy se o mylném zápisu dozvěděl, a nejdéle do 3 let od provedení zápisu. Pokud oprávněný vlastník zmešká tyto lhůty, je chráněn již jen proti nepoctivému nabyvateli. Poctivost či nepoctivost nabyvatele by však musela být v případě sporu zjištěna před soudem, což samo o sobě představuje potencionální riziko neúspěchu, proto je lepší si průběžně kontrolovat aktuální zápis v katastru, zda zde nedošlo k nějaké neoprávněné změně.

Zdroj: Můj dům

Vložte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *