Dům ve stínu starých stromů

Genius loci má v kvalitě bydlení nezastupitelné místo. Charakter okolní zástavby, prvky s historií a ustálené lidské vazby vytvářejí hodnoty, které nelze ničím nahradit. Proto si rodina se dvěma dětmi vybrala k bydlení krásnou zahradu se starou chatou v hustě osídlené, kdysi převážně rekreační oblasti na západ od Prahy.

Parcela na jižním svahu nad Berounkou s nádherným výhledem na brdský masiv byla zarostlá starými ovocnými stromy, v horní části jehličnany a nechyběl tu ani dříve velmi oblíbený ořech. Rodiče, kteří tráví denně mnoho času v umělých kancelářských open-space prostorách, měli zásadní touhu po přírodních materiálech a intimitě. Proto jsou fasády obloženy modřínem a většina interiérových obkladů a vestavěných skříní byla vyrobena na míru z překližky, takže dům doslova voní dřevem.

Velký důraz stavebníci kladli na energetickou úspornost stavby a provozu domácnosti, na propojení se zahradou a zároveň na stínění slunečních paprsků ve dne a světelného znečištění generovaného domem v noci. Důležité byly také praktičnost a soukromí – požadovali dětskou část snadno oddělitelnou od ostatních prostor, výhledově až děti odrostou, a také venkovní krytý prostor pro celoroční posezení a sušení plodů a bylin.

„Chtěli jsme, aby dům jemně zapadl mezi okolní původní zástavbu a mezi stromy staré zahrady, aby dokázal využít možnosti výhledů a přírodních zdrojů a aby tepelně a ekonomicky dobře fungoval přirozeně, bez současných umělých „pasivních standardů,“ dodává k tomu architektka Kamila Holubcová, spoluautorka návrhu domu.

Dispozici určil pozemek

Dům je kvůli výhledům umístěn v nejvyšší části parcely, s maximálním ohledem na vzrostlou zeleň. Rozděluje tak zahradu na přední ovocný sad a zadní část s jehličnatým lesíkem. „Přístup na pozemek vede z jihu, což byla dispoziční výzva,“ pokračuje architektka. „V návrhu jsme chtěli využít maximální povolenou zastavitelnost pozemku a společenskou a rodičovskou část soustředit do přízemí, menší dětskou část nahoru. Hlavní hmotu domu jsme maximálně natáhli mezi východní a západní hranici, abychom vytvořili co nejdelší jižní fasádu. Tak se dům plně prohřívá a vytápí sluncem v topné sezoně. Podél celé jižní fasády probíhá úzké zápraží se stříškou, takže letní slunce je naopak přirozeně stíněno.“

Hlavní přízemní objem domu je z keramických tvárnic s integrovanou tepelnou izolací, které jsou určeny pro pasivní domy, a keramických příčkovek. Stropy z pohledového betonu dodávají „bytelný“ charakter a pocit bezpečí a také tepelněakumulační schopnosti. Nad přízemím se rozprostírá zelená střecha koncipovaná jako louka s motýly. Na ní stojí lehká dřevěná nástavba připomínající chatu – perfektní místo pro dospívající děti.

Dispozičně je přízemí rozděleno na jižní společenskou a severní soukromou část. Jižní prostor má pět segmentů, které jsou navzájem propojené otevřenou podélnou komunikací: sezení, jídelna, zapuštěná terasa, vstupní hala a pracovna. Na severní stranu jsou orientovány ložnice rodičů, hygienické zázemí, výstup na zahradu, schodiště, kuchyň a pokoj pro hosty. V patře jsou v krajích dva dětské pokoje se společnou střední halou a výstupy na střešní zahradu. Garáž je umístěna pod svahem přímo u příjezdové komunikace, aby nerušila výhledy z domu.

Praktické bydlení, navržené v maximální symbióze se zahradou, je nadčasové, nepodléhá módním „minimalistickým“ či jiným trendům a bude jistě dlouho dobře sloužit.

FOTOGALERIE:

Zdroj: Můj dům | Foto: BoysPlayNice