SERIÁL – Základem kvalitního režného zdiva je ostře pálená cihla, tzv. klinker. Tato cihla má především velice nízkou nasákavost (4 – 6 % hmotnosti), vysokou pevnost v tlaku (minimálně 40 MPa) a je označena značkou mrazuvzdornosti M 50, tzn. že při zkouškách vydrží namáhání prudkým střídáním kladných a záporných teplot (+20°C, -20°C) nejméně 50 cykly. Běžné lícové cihly jsou označeny značkou M 25. Klinker však vydrží toto střídání kladných a záporných teplot podstatně víckrát, ČSN 72 2623 Cihly pro režné zdivo však větší značku mrazuvzdornosti než M 50 nezná.

Lícové cihel klinker mají lícové tři plochy, na lícových plochách se nevyskytují na rozdíl od běžných lícových cihel žádné trhlinky a jsou prosty výkvětutvorných solí. Vyrábějí se v mnoha barevných provedeních a s různým povrchem pohledových ploch.

Důležité je, že lícové cihel klinker se dodávají ve formátu NF o rozměru 240 x 115 x 71 mm, který umožňuje skladbu obvodové vrstvené stěny s kvalitními stavebními materiály vyráběnými v modulu 250 mm.

Při zdění a spárování lícových cihel klinker je třeba zásadně používat průmyslově vyráběné (PV) malty osvědčených výrobců, malty které jsou jednoznačně určeny pro zdění a spárování klinkrů, tzv. klinkermalty. Tyto malty mají kratší dobu tuhnutí než běžné malty a umožňují kvalitní zpracování klinkrového zdiva. Samozřejmostí je, že stejně jako je lícová cihla klinker dodávána s dokladem o kvalitě výrobku (certifikátem), tak i dodavatelé malt by měli doložit jakost svých výrobků.

Dokladem o kvalitě projektanta je však především správně navržená a dimenzovaná lícová zeď a především nejmodernější stavební prvek – správně navržená a dimenzovaná dvouplášťová větraná stěna s tepelně izolační vrstvou.

Jednoplášťová cihlová lícová zeď

U jednoplášťové cihlové lícové zdi lze využít pro přenášení zatížení celý průřez zdi. Pro dovolené namáhání je směrodatná nejnižší třída pevnosti cihel použitých v průřezu. Cihly vnější strany musejí být mrazuvzdorné. Tloušťka vnějších zdí má být nejméně 37,5 cm. Lícová cihla klinker všechny uvedené požadavky spolehlivě splňuje.

Dvouplášťové cihlové lícové zdivo větrané

Při dimenzování uvažujeme jenom s tloušťkou vnitřního zdiva. Stropy smějí být ukládány jen na tuto stranu. Tloušťku vnitřního zdiva volíme zpravidla 240 mm (případně 300 mm).

Vzduchová mezera má být nejméně šířky 60 a nejvíce 150 mm. Mezeru je třeba chránit před zapadáním zdící maltou. Pokud zdící maltu alespoň na jedné straně vzduchové mezery stíráme, může její šířka být i 40 mm. Vnější plášť je šířky 115 mm (NF).

Takto široké vnější pláště je nutno podpírat po výškových odstupech asi 12 m. Tato vzdálenost může být větší, je-li prokázána stabilita a s přihlédnutím k různému přetvoření plášťů. Je-li podepření z oceli, je nutné používat antikorozní materiál.

Není-li vnější plášť vyšší než dvě podlaží nebo je-li v této výšce podepřen, může být přesah lícového zdiva do 20 mm šířky klinkru. U budov do dvou plných podlaží můžeme projektovat štítový trojúhelník do výšky 4 m.

Oba pláště, tj. vnitřní a lícovou zeď je nutno spojit drátěnými sponami z nerezavějící oceli. Četnost kotvení má být ve svislém směru alespoň 500 mm a ve vodorovném alespoň 750 mm. První vrstvu spon uložíme co nejníže. Spony ukládáme zpravidla do ložných spár při zdění vnitřního pláště a upravíme ohnutím podle nákresu.

V případě, že neukládáme spony do ložných spár a zvolíme jiný způsob kotvení, je třeba prokázat, že takovéto kotvení přenese sílu min. 1 kN prokluzu na každou sponu. V opačném případě musíme počet spon přiměřeně znásobit.

Vnitřní plášť a stropy podlaží je třeba chránit proti vlhkosti u paty mezery mezi plášti. Izolace se provede ve spádu směrem ven v prostoru vzduchové mezery a také nad okny, dveřními překlady a pod římsami parapetu. Izolace musí být navržena tak, aby po něm nemohl sklouznout vnější plášť – musí se vložit do maltového lože.

Nezapomenout na odvětrání

Vnější plášť by měl být dole a nahoře opatřen větracími otvory, např. ve formě volných styčných spár. Celkový průřez větracích otvorů by měl činit asi 75 cm2 na 20 m2 plochy fasády včetně oken a dveří.

Nad izolací paty vnějšího pláště vynecháme v první vrstvě cihel volné styčné spáry, které umožní případný odtok kondenzátu. Ve vnějším plášti nezapomeneme navrhnout svislé dilatační spáry v souladu s členěním fasády. S různým přetvořením vnějšího a vnitřního pláště je třeba počítat zejména u budov s více podlažími.

Při tuhém uchycení překladů k nosné konstrukci je nutno navrhnout vodorovné dilatační spáry s pružným utěsněním. Svislé dilatační spáry mohou zůstat bez výplně v případě ochrany tepelně izolační vrstvy např. překrytím folií.

Provádění klinkrového zdiva

Před začátkem vlastního vyzdívání lícového zdiva z cihel klinker doporučujeme provést následující kroky. Je třeba, aby celá dodávka cihel klinker, celé potřebné množství bylo na staveništi.

Cihly klinker jsou dodávány na nevratných paletách a jsou zabaleny PE folií. Palety s cihlami klinker skladujeme na rovném a suchém prostranství, aby nedošlo k jejich znečištění a poškození ještě než budou zabudovány!

Pro vlastní zdění odebíráme cihly klinker vždy z několika palet současně (alespoň ze 3). Tímto opatřením zajistíme barevnou jednotnost celé fasády.

Nejdůležitější částí přípravy je důkladné rozměření rohů, řádků zdiva a všech prostupů v lícovém zdivu. Nejosvědčenější pomůckou pro správné rozměření je použití rohových latí, které tvoří boční hrany zděné fasády. Latě se ustaví do přesné svislice a dobře se ukotví. Latě by měly být hoblované o profilu např. 10×10 cm a nebo se mohou použít duralové profily slabších průřezů. Na latě zakreslíme jednotlivé řádky klinkerů a zvýrazníme parapety a překlady. Výška latí by měla být minimálně výškou jednoho podlaží.

Pamatujte, že pečlivé ustavení svislých latí a rozměření jednotlivých řádků fasády je nejdůležitější etapou přípravných prací před zahájením zdění!!! Počítáme s tím, že ložná spára by měla mít šířku 10 – 12 mm, styčná 10 mm.

Speciální malta pro zdění a spárování současně

Zásadně doporučujeme použít speciální maltu pro zdění a spárování cihel klinker, aby byla zaručena správná dobu tuhnutí, nízká nasákavost a má všechny další požadované vlastnosti.

Připravíme si takové množství malty, které zpracujeme v intervalu 1-2 hodin. Konzistence malty by měla být mírně tuhá, plastická. Maltu nanášíme na řádek klinkerů malou fankou (lépe zednickou lžící) opatrně, abychom neznečistili lícové plochy klinkerů. Maltu ložných a styčných spár lze nanášet současně nebo postupně. Přitom je důležité, aby spáry byly zcela vyplněné maltou. Jedině tak bude hotové zdivo skutečně vodotěsné a současně zabráníme tvorbě druhotných výkvětů. Malty nanášíme tolik, aby nám malta vystupovala ze zcela zaplněné ložné spáry 3-5 mm. Po zavadnutí malty (asi 2-3 hodiny podle počasí) se malta ve spáře upraví spárovací lžičkou, dřevěnou kulatinou nebo hadicí tak, aby malta vytvořila ve spáře mírnou prohlubeň. Pozor na předčasné spárování! Při předčasném spárování hrozí znečištění zdiva neztuhlou maltou. Správně tuhá malta odpadává při spárování v písčité konzistenci.

Zdění

Nejprve velice přesně vyzdíme rohy. Při vyzdívání rohů použijeme rohovou lať. Rozměření jednotlivých řádků musí být velice přesné. Můžeme použít odpichovátko. Po pečlivém vyzdění obou rohů líce do výšky 4 – 5 řádků nám zbývá vyzdívka vnitřního pole. Pro zachování stejné velikosti styčných spár doporučujeme položit si první vrstvu nejprve nasucho a styčné spáry zvětšit nebo zmenšit.

Abychom při dalším zdění zachovávaly stále stejnou šířku spár, doporučujeme si na spodním řádku klinkerů udělat značky po 1 m, jimiž se budeme při dalším zdění řídit. Přesnost spár kontrolujeme u ložných spár dlouhou vodováhou a u styčných spár závažím. Styčná spára z 1. řádku váže na styčnou spáru 3. řádku, 2. atd. (dle zvolené vazby).

Pozor – při zdění na hydroizolaci se každá 2. až 3. styčná spára první vrstvy klinkerů nechává bez malty, aby docházelo k provětrávání, případně k odtoku kondenzátu.

Zásadně nezdíme za nepříznivého počasí (déšť, vysoká teplota a přímé sluneční záření, možnost poklesu teploty pod + 5°C). Doporučujeme jednorázově (1 den) vyzdít maximálně 1 metr výšky zdi.

Při každém přerušení zdění dbáme na řádné zakrytí zdiva – čerstvé režné zdivo je nutné důkladně chránit před znečištěním a zejména před povětrnostními vlivy počasí (deštěm, slunečním svitem).

Čištění lícních ploch

Čištění se provádí až po dokonalém vytvrdnutí zdící a spárovací malty. Ze všech lícových ploch cihel klinker se mechanicky koštětem, kartáčem, případně špachtlí odstraní všechny zaschlé zbytky malt. Toto mechanické za sucha provedené očištění hotového režného zdiva je nejdůležitější fáze čištění lícních ploch.

Pak teprve provedeme vlastní omytí čistou vodou a houbou nebo kartáčem odshora dolů. Počítáme s tím, že bude potřeba dostatečné množství vody, která nám bude rozpouštět a odplavovat všechny zbytky rozpustných solí.

Před čištění lícních ploch chemickými přípravky doporučujeme vždy odbornou konzultaci s našimi technickými poradci, kteří Vám rádi poradí a pomohou.

Lepení a spárování obkladových pásků
Pracovní postup lepení a spárování obkladových pásků KLINKER:
▪ podkladní vrstva musí být vyzrálá, tj. nesmí vykazovat větší vlhkost než 4 %,
▪ místní odchylka rovinnosti podkladu nesmí přesáhnout 2 mm – měřeno 2 m latí,
▪ podkladní vápenocementové a cementové omítky musí splňovat požadavky dané příslušnými normami – přídržnost k podkladu musí být minimálně 1,5 Mpa,
▪ podklad musí být bezprašný, bez všech nesourodých částí.

Lepení bez výplně spár – technologie zatřeného tmelu

Po kontrole podkladu přistoupíme k lepení obkladu. U běžné omítky provedeme penetraci penetračním přípravkem, který naneseme na stěnu válečkem nebo štětkou. Po jeho zaschnutí můžeme namíchat lepící tmel. Pro běžné aplikace doporučujeme lepící tmel Klinkerflex nebo RKS. Zubovou stěrkou číslo 8 – 10 nazubujeme tmel (svisle). Do takto připraveného podkladu klademe KLINKER pásky. Ocelovou spárovačkou zahlazujeme nazubovaný tmel v místech spáry. Po vytvrzení tmelu provedeme očištění povrchu mechanicky, při větším znečištění použijeme čistící prostředek Keranet nebo KSE případně ZSE. Před jeho použitím je třeba nejprve čištěnou plochu dostatečně namočit čistou vodou. Po použití čisticího prostředku je třeba provést neutralizaci povrchu například mýdlovou vodou a znovu dostatečně opláchnout čistou vodou.

Spárování

U hladkých typů KLINKER pásků, například, je možné provést klasické spárování natažením spárovací hmoty Klinkerfuge nebo RSS. V tomto případě není potřeba zahlazovat ve spáře lepící tmel.

U KLINKER pásků s reliéfem a zejména u ražených obkladových pásků je nutné provést klasické spárování spárovací lžičkou. Spárovací hmotu namícháme do konzistence polosuché a postupně jí vyplníme a uhladíme spáry. Pro klasické spárování doporučujeme použít speciální spárovací hmotu. Po vytvrzení spárovací hmoty provedeme očištění od zbytků spárovacího tmelu.

Úprava povrchu napuštěním – ochrana povrchu

U neglazovaných KLINKER pásků můžeme povrch napustit bezbarvým silikonovým vodním roztokem s hydrofobními vlastnostmi – Antipluviol S. Ošetřená plocha zůstává propustná vodním parám. Napuštěný povrch lépe chrání obklad před nepřízní počasí a dalšími agresivními vlivy.

Vložte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *