Princip pasivního domu spočívá v tom, že využívání tzv. pasivních tepelných zisků, to znamená, že vystačí se zisky ze slunečního záření a tepla vyzařovaného spotřebiči a lidmi. Toto teplo pak díky kvalitním materiálům a celé stavební konstrukci nepropouští ven.  

Počet dřevostaveb na trhu každoročně roste. V současnosti je to něco kolem 15 procent, což je proti devadesátým letům, kdy to bylo kolem jednoho procenta, veliký vzestup, ale cihla jako materiál zůstává i nadále dominantní.  

Dřevostavby vítězí rychlostí, ale při stavbě se nesmí spěchat 

Výhody staveb na bázi dřeva jsou celkem nasnadě. V dnešní uspěchané době, kdy rozhoduje rychlost, se dřevostavba nabízí jako snadné řešení. Ovšem stavba domu, natož stavba svépomocí, by neměla být závodem s časem, ale velmi uvážlivým a pečlivě rozmyšleným krokem, protože se jedná o rozhodnutí na celý život. Proto se vyplatí vše důkladně připravit a rozmyslet. Například výhody a nevýhody jednotlivých materiálů. Lehce se tak dojde k závěru, že cihlová stavba svépomocí vyjde investora levněji. Dále, že dům z keramiky udrží mnohem déle teplo, i když je zdroj v dané chvíli vypnutý, a nezanedbatelný není ani fakt, že cihlový dům je možné dále přistavovat. S dřevostavbou tuhle možnosti mít nebudete.

Výstavba zděného domu bývá v porovnání s dřevostavbou časově náročnější, ale to se týká pouze vnější stavby, vnitřky trvají stejně dlouho. Hrubou stavbu zděného domu musíme naplánovat tak, aby byla dokončena do začátku zimy. Přestože teorie o vymrzání stavby bývá někdy brána jako přežitek, je určitě vhodné nechat přes zimu stavbu „si sednout“.

Čtěte také: Pasivní dům je vynikající bydlení, ale musí se správně nastavit

Na pasiv s vápenopískovcovou tvárnicí 

Pro pasivní dům, ať už je z zhotoven z jakéhokoliv materiálu, platí, že je u něj třeba vždy dosáhnout vynikajících tepelně izolačních vlastností. Masivní zděná konstrukce, s vnějším kontaktním zateplovacím systémem, představuje nejčastější podobu novostavby pasivního domu. Na zdivo je kladen zásadní požadavek: vysoká pevnost při jeho co nejmenší tloušťce, a zároveň zajištění akumulace tepla. To splňují například vápenopískovcové cihly a tvárnice o tloušťce od 175 do 240 mm.

Vynikají velkou pevností, takže jejich tloušťka může být z hlediska statiky domu poměrně malá, klidně 200 mm. Velkou výhodou jsou instalační kanálky, které výrazně usnadňují vedení technického zařízení stavby. Předností je také vysoká akusticky izolační schopnost stěny. 

Pasiv z Ytongu nebo ze ztraceného bednění 

Pasivní domy se staví také ze systému ztraceného bednění, zpravidla z polystyrenu nebo z pórobetonu. Ty však nedosahují takové pevnosti ani akumulace tepla. Přesto jsou často využívány u staveb svépomocí pro jejich malou hmotnost a snadné opracování.  

Cihlu „dva v jednom“ použijte s odborným dozorem 

Zdivo z cihelných bloků s integrovanou tepelnou izolací, tzv. „dva v jednom“ se pro stavbu pasivních domů nepoužívá tak často. Jednovrstvé zdivo obtížněji dosahuje potřebných tepelně izolačních požadavků. A tento druh je také velmi citlivý na dodržování kvality při provádění stavby. Pokud není k dispozici odborná síla, mohou vzniknout problémy. Za ideálních podmínek má samozřejmě i tato cihla při stavbě pasivu své místo.   

Za moderní materiál pro stavbu pasivního domu je považována cihla s voštinovými dutinami. Její tloušťka je nejčastěji 440 až 500 mm. Cihly mají dutiny buď prázdné nebo vyplněné minerální vatou. Spojují se systémem perodrážky, a na ložných plochách se lepí tenkou vrstvou malty nebo PUR pěny. 

Mezi největší výhody cihly obecně platí velmi dobré tepelně izolační vlastnosti, komplexnost stavebního systému a snadná realizace. S dřevostavbami chybí v našich podnebných šířkách delší zkušenost. Teprve až budoucnost ukáže, zda převažují negativa nebo pozitiva. Do té doby bude i nadále platit, že je cihla nejvhodnějším materiálem pro výstavbu pasivního domu.

Oldřich Janeba
Foto: archiv

Vložte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *