Novostavby musí být od nového roku o pětinu úpornější. Novému předpisu by nevyhověla třetina stávajících domů.

Loni se podle ČSÚ postavilo 18 287 domů a třetina z nich by od ledna 2020 nevyhověla přísnějším ekologickým normám na spotřebu energie. Počátkem roku začne platit nový předpis (NZEB 2020 – Domy s téměř nulovou spotřebou energie), který se bude vztahovat i pro budovy s menší užitnou plochou než 350m2. Nově postavená obydlí musí být o pětinu úspornější, než stávající a podle odborníků tak výstavba nových domů podraží až o 10%. Se snižováním energetické náročnosti se přitom musí umět i vypořádat i veřejné stavby jako jsou školy nebo nemocnice.

I rekonstrukce čekají od ledna změny

Od 1. ledna 2020 budou muset všechny domy, pro které je podána žádost o stavební povolení, splňovat nový energetický standard. Stále však panují nejasnosti o tom, jaký bude mít nová povinnost dopad a jak se bude dotýkat například rekonstrukcí rodinných domů.

Jak napovídají data Českého statistického úřadu, počet stavebních povolení v posledních měsících vzrůstá. Do letošního září bylo v rámci meziročního srovnání vydáno nejvíce stavebních povolení na rodinné a bytové domy od roku 2009. Jedním z faktorů, který je ovlivňuje, jsou také obavy stavebníků z neschopnosti dodržet přísnější energetické požadavky, které vyplývají z nové povinnosti projektovat a stavět domy s téměř nulovou spotřebou energie (NZEB). Snaží se tak získat stavební povolení ještě před začátkem nového roku, kdy NZEB vstoupí v platnost. Stavebníci si kvůli nedostatku informací bohužel často neuvědomují, že se ve standardu odpovídajícím novým podmínkám již několik let staví drtivá většina rodinných domů.

Rekonstrukce? Jen některé

Nová povinnost se dotkne také rekonstrukcí, ale pouze takových, u kterých je vyžadováno stavební povolení. Jde o rozsáhlé rekonstrukce, při kterých se zásadně mění charakter stavby. V případě menší renovace si stavebník často vystačí s ohlášením stavby, které NZEB nepodléhá. Výjimku z NZEB pak tvoří malé chaty a rekreační objekty, kostely či památkově chráněné budovy.

Podle odborníků se nová vyhláška v cenách staveb zásadně neprojeví. Spíš než do cen stavebních materiálů se promítne do investic za zateplení nebo technologií jako jsou tepelná čerpadla, fotovoltaické či solární panely. Bude také přibývat domů, které využívají vlastní zdroje energie.

Pravidla vychází ze směrnice Evropského parlamentu z roku 2010, která vznikla v rámci dlouhodobé snahy snižovat emise oxidu uhličitého. Standardy si státy mohly upravit podle sebe a Česká republika je nastavila v novele z roku 2013 o hospodaření energií.

Úsporný cihlový důmÚspornost a ekologie

Nové domy musí být podle nové normy ekologičtější. Příští rok už bude možné stavět jen budovy v energetické třídě B a výš. Jen pro srovnání, každá třetí dokončená novostavba z loňského roku by od ledna 2020 podle nových pravidel neobstála. Nové domy musí nahradit až 20 procent energie z primárního zdroje. To znamená, že dům si musí elektřinu vyrobit sám ze slunce nebo pomocí tepelného čerpadla.

Dnes jsou velkým trendem inteligentní budovy, které umí velmi šetrně hospodařit s energií, například optimálním nastavením vytápění, větrání a osvětlení, pokud bych zmínil jen tři dílčí věci. Přibližně 30 procent energie používané v budovách je vyplýtváno kvůli neúčinnému řídicímu systému budov.

Rozhodla Komise

Podle usnesení Evropské komise je cílem nové normy snížit spotřebu primární energie v domácnostech o 20%. Základem je porovnání energetické náročnosti budovy s tzv. referenční budovou. Referenční budova, vůči které bude energetická náročnost stavby posuzována, má stejný geometrický tvar, míru prosklení, orientaci i zónování. To, co totiž bude při hodnocení určující, nebude tvar ani velikost stavby, ale způsob řešení její vnější obálky a volba technického zařízení pro vytápění, chlazení, přípravu teplé vody, úpravu vlhkosti vzduchu a mechanické větrání, osvětlení a pomocné energie.

Ovládání systému celého domu pomocí tabletu

Chytré osvětlení

Snížit energetickou náročnost budovy lze i osvětlením, na které by se měl klást velký důraz už během projektové přípravy stavby. Chytré řízení systému osvětlení dovede uspořit energetické náklady v řádu desítek procent: Volbou vhodného svítidla, například s inteligentním systémem detekce pohybu, lze výrazně snížit spotřebu energie, protože se svítí jen tam, kde to je skutečně potřeba. Systém dokáže rozpoznat denní dobu a přizpůsobit tomu barvu či intenzitu světla, což vedle úspor přispívá i ke zdravému pracovnímu prostředí v budově. Senzory spolu navzájem komunikují.

Pokud například večer v otevřené kanceláři sedí už pouze poslední pracant, zůstane svítit naplno jenom svítidlo nad ním. Jakmile se obyvatel domu zvedne a jde si do kuchyně pro kávu, tak se svítidla po cestě rozsvěcují. Díky inteligentním senzorům můžeme ušetřit na nákladech na elektrickou energii. Například klasické vestavné zářivkové svítidlo má příkon 72W, dnes již není problém ho nahradit LED svítidlem a příkonu 26W. Další úspory lze dosáhnout právě použitím sensorů.

Jaké parametry budov jsou určující

Aby budova vyhověla, musí mít stejné nebo lepší parametry. Hodnotí se následující ukazatele energetické náročnosti hodnocené budovy: neobnovitelná primární energie za rok, celková dodaná energie do budovy za rok a průměrný součinitel prostupu tepla. Spotřeba energie z neobnovitelných zdrojů potřebná pro provoz budovy by podle odborníků neměla přesáhnout 160 kilowatthodin na metr čtvereční ročně, jde tedy až o 20 % pokles. Podle ČSÚ připadalo v roce 2017 v České republice na obnovitelné zdroje 11 % vyprodukované energie.

logo MessengerPoslat Messengerem