Rychlejší růst trhu očekává projekce pozemních staveb, a to až o 4,0 % v letošním roce. V příštím roce projektové společnosti očekávají růst trhu o dalších 1,5 %. Tržby projektových společností porostou až o 3,2 %. Vyšší růst tržeb zaznamená projekce pozemních staveb. Změny marží svých zakázek neplánuje 54 % dotázaných.

Projekční společnosti mají v průměru nasmlouvané zakázky na 9 měsíců dopředu. Pro 48 % respondentů je to stejně dlouhá doba ve srovnání se stejným obdobím minulého roku.ch společností jsou vytíženy na 97 %. Vyplývá to ze Studie projektových společností H2/2021 zpracované analytickou společností CEEC Research s.r.o. Společnost HELUZ je partnerem konference.

Podle očekávání ředitelů projektových společností by letos měl trh projektových prací růst, a to o 3,3 %. Projektové společnosti počítají s růstem trhu také v roce 2022, a to o dalších 1,5 %. Díky hojným investicím státu projektové společnosti neočekávají v letošním roce přílišné změny oproti roku 2020, ale pro vývoj v roce 2022 jsou podstatně výsledky voleb,, jak popisuje Lucie Bohátková členka představenstva a obchodní ředitelka SG Geotechnika a.s.:  „Podle mého názoru bude celkově letošní rok, s malými odchylkami, podobný roku 2020. Co se týká vývoje trhu v roce 2022, tak ten bude hodnězáviset na tom, jak bude nová vláda pohlížet na rozvoj a údržbu dopravní infrastruktury, která v projektových pracích přináší podstatnou částvýkonu projekčních a inženýrských firem.“

Pokud se podíváme na společnosti podle jejich zaměření, zjistíme, že s vyšším růstem trhu počítá projekce pozemních staveb. Zde je očekáván růst trhu v letošním roce o 4,0 % a v roce příštím o dalších 2,5 %. Projekce inženýrských staveb počítá v letošním roce s růstem trhu o 2,2 % a v roce 2022 o další 0,2 %.

V současné chvíli jsou kapacity projektových společností vytíženy na 97 %. V prvním pololetí roku 2022 projektové společnosti očekávají využití svých kapacit až z 94 %.

V letošním roce projektové společnosti očekávají růst svých tržeb, a to až o 3,2 %. V roce 2022 predikují, že by jejich tržby mohly stále růst, a to až o 2,0 %. „V následujícím období předpokládáme růst poptávky po projektových pracích. Vzhledem ke zdravé konkurenci mezi poskytovateli je důležité klást větší důraz na kvalitu, odbornou zdatnost a soustavné vzdělávání vlastních projektantů, stěžejní je oblast digitalizace a automatizace projektových prací. Přeshraniční výměna zkušeností je klíčem k rychlejšímu odbornému růstu, ověřenému praxí na konkrétních stavebních projektech,“ komentuje situaci Peter Pittner, jednatel společnosti BUNG CZ s.r.o. a BUNG Slovensko s.r.o.

Společnosti věnující se projekci pozemních staveb očekávají růst trhu vyšší, a to o 4,0 % v letošním roce. V roce následujícím by jejich tržby měly vzrůst až o 2,9 %. Tržby společností zabývajících se inženýrskou projekcí by měly letos vzrůst o 2,2 % a v roce následujícím o dalších 0,7 %.

Změnu marží svých zakázek plánuje 46 % dotázaných společností. Více jak čtvrtina bude své marže zvyšovat (28 %) a necelá pětina je naopak sníží (18 %). Žádné změny v této oblasti neplánuje více jak polovina dotázaných (54 %).

V průměru mají projektové společnosti nasmlouvané zakázky na 9 měsíců dopředu. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku je to pro 48 % dotázaných stejně dlouhé období. Třetina má zakázky nasmlouvané na delší dobu než v loňském roce (32 %) a pro pětinu se tato doba zkrátila (20 %).

Za zvyšováním cen stojí růst nákladů a poptávky
Z vystoupení Ing. Petra Stejskala, ze společnosti Heluz cihlářský průmysl v.o.s., které zaznělo na konferenci CEEC Research na MPO ČR.

Co žene ceny stavebních výrobků nahoru a může vláda proti tomu něco udělat?
Mohlo by se zdát, že výrobci cihel jsou šťastní, že se jejich výrobky prodávají o pětinu dráž než na začátku roku, ale mohu vás ubezpečit, že tomu tak není. Jednak ceny cihel ještě nedosáhly cenové úrovně z roku 2019. A navíc žádný výrobce není šťastný, když se ceny pohybují příliš rychle nahoru, protože logicky přijde okamžik, kdy opět zamíří dolů. Podnikatelé nemají rádi extrémy a dávají přednost predikovatelnému vývoji a plynulosti. V čem spatřuji příčiny růstu cen a jaká je perspektiva jejich dalšího vývoje? Ve sféře nákladů a ve vývoji poptávky.

Nejprve tedy k nákladům:
Za prvé: Ceny emisních povolenek atakují rekordní hranice a zásadně k tomu přispívá zpřísňující se politika ochrany klimatu. Jejich cena dnes již přesáhla 60 euro a vše nasvědčuje, že budou i nadále růst a blížit se k hranici 100 €. Vývoj v oblastí emisních povolenek je určován politikou na úrovni Evropské unie a reagovat na něj v krátkodobém horizontu z pozice výrobců je prakticky nereálné. Na zavedení nových „zelených“ technologií je potřeba mnohem více peněz a času.. Problematické je, že růst jejich cen se dotkne nejen přímo nás, jakožto výrobce stavebního materiálu, ale i našich dodavatelů, např. v cenách elektřiny. V konečném důsledku to pocítí i koncoví zákazníci – stavebníci.

Za druhé: Roste cena práce. My jako výrobci může uvádět na trh jeden sofistikovaný výrobek za druhým, ale pokud nemáte kvalifikovanou pracovní sílu, je to spíše kontraproduktivní. Růst ceny práce je dán jednak nedostatkem pracovní síly na trhu, jednak i různými balíčky, které dostávají vybrané skupiny zaměstnanců a které vedou k růstu koupěschopné poptávky. A to nemluvím o stále rychleji narůstající inflaci.

Za třetí: Růst způsobuje nerovnoměrný vývoj na světových trzích, ale to nejsme schopni ovlivnit. Naštěstí se to týká především dřeva, ocele a izolací. Ne tolik cihlářů, kteří mají místní suroviny a prodávají s trochou nadsázky kolem komínu.

Z toho vyplývá, že na straně nákladů nelze čekat nějaký pokles. Ba právě naopak.

A co strana poptávky?
Poptávku rovněž ovlivňují vnitřní a vnější faktory. Ty vnější bych nechal stranou a raději bych se zaměřil na ty, které můžeme ovlivnit. Nedostatek bytů je dlouhodobý, a proto se domnívám, že poptávka klesat nebude i když se nyní staví kolem 30 tisíc bytů ročně. A pokud k tomu přičteme sociální bydlení a ambiciózní program EU zaměřený na renovaci bytového fondu, pak poptávka nebude ještě dlouho uspokojena.

Co s tím? 
K vyrovnání nabídky a poptávky by teoreticky mohlo přispět zvýšení výrobních kapacit. Kde se však najde podnikatel, který by za této situace byl ochoten zainvestovat nejméně miliardou korun novou výrobní linku. Tolik opravdu stojí. A navíc musíte mít jistotu jejího alespoň 80% využití, protože jde o kontinuální výrobu. Poslední cihelna ve střední Evropě vznikla v roce 2008 a postavila ji naše skupina. Od té doby je stále největší a nejmodernější.

Ke stabilizaci stavebnictví – nejen stavebních materiálů, ale i pracovních sil ve stavebnictví, projektování i s tímto oborem spojeném státním aparátu – by však mohl stát, pokud by se choval jako veřejný zadavatel stavebních prací proticyklicky. K dispozici má spolehlivý indikátor ukazující budoucí poptávku v pozemním stavitelství pro nadcházející 2-3 roky.  Ví totiž kolik a v jaké struktuře bylo vydáno stavebních povolení. V kterém jiném oboru máte k dispozici lepší údaje o budoucím vývoji trhu. Pak by pouze stačilo, kdyby vláda v případě poklesu stavebních povolení soukromých investorů, vytáhla již připravené projekty veřejných investic kupříkladu do sociálního bydlení, škol, nemocnic apod. Poptávka by se držela na přibližně stejné úrovni, a pokud by tuto moudrou politiku prováděla vláda konzistentně, přesvědčila by i výrobce k investicím do nových kapacit, zvýšení nabídky a pak by bylo možno očekávat stabilizaci, nebo i pokles cen.

-red-

Vložte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *