Původně měla být ústředním motivem rozhovoru s Luďkem Bártou, jednatelem české pobočky rakouské společnosti Wienerberger, předního světového výrobce pálených cihel a střešních tašek, cihla a její renesance. Trochu se to zvrtlo. Wienerberger totiž není jen výrobce cihel.
Cihla, předpokládám, je pořád základ vaší produkce. Asi se ale za těch dvě stě let trochu změnila.
Pro nás je základ cihlářská hlína, Wienerberger jako takový má rozkročení trochu širší, dělá také betonové dlažby, povrchy, zahradní prvky, plastové i keramické roury. A jestli se změnila cihla? Výrazně, nejen v tom, že dnes už to není ruční práce, ale její vzhled, vlastnosti i kvalita jsou úplně jinde. Dnes se na každý účel používá jiný typ cihly, není to jako dřív, kdy byla jedna cihla na všechno. Ostatně, pod značkou Porotherm najdete několik produktových řad, nejnovější jsou cihly plněné minerální vatou pro jednovrstvé zdění bez zateplení, se skvělými tepelně izolačními vlastnostmi, akustické cihly se zase postarají o ticho a pohodu. Dnes díky inovacím umíme dát cihlám zcela nové vlastnosti.
Je zájem o nové výrobky, nebo chce trh tradiční cihlu?
Zájem určitě je, každá třetí prodaná cihla patří k těm vysoce inovativním výrobkům.
Všechny druhy cihel vyrábíte v Česku?
To zdaleka ne, máme třeba v nabídce nádherné lícové cihly, které jsou nové, ale mají patinu, jako by byly sto let staré, ty vyrábí naši kolegové v Belgii a Holandsku.
Česká cihelna by je nezvládla?
Zvládla, kdyby měla jejich hlínu. Každá hlína je jiná, výroba se přizpůsobuje surovině. Pro jejich unikátní reliéf a patinu hraje roli jak složení půdy, tak potřeba chránit fasády před prosoleným mořským vzduchem.
Je vůbec cihla dnes atraktivní? Nepřeválcují ji nakonec dřevostavby a skeletové konstrukce s lehkým obvodovým pláštěm?
Záleží na tom, s jakým výhledem stavíte. Jestli stavíte něco, co třeba za chvíli nebude potřeba, nebo o čem víte, že může stát za deset let jinde, cihlu určitě nezvolíte. Ale pokud stavíte dům s výhledem na padesát, sto let, pak je cihla z mého pohledu nepřekonatelná. Má několik výhod, je dobře zpracovatelná, trvanlivá, dům jednoduše zrekonstruujete.
Předpokládám, že vašimi hlavními zákazníky jsou stavitelé bytových a rodinných domů.
Asi z poloviny, druhá půle je infrastruktura, občanská vybavenost, školy, nemocnice, penziony pro seniory, úřady.
Je cihla konkurenceschopná v ceně a rychlosti stavby?
Vzhledem k tomu, jak se dnes zdí, cihly jsou broušené, kalibrované, s přesnými rozměry, ukládají se na pěnu nebo tenkou vrstvu malty, je rychlost výstavby jejich předností. Přesto v projektové fázi máme i využití různých prefabrikovaných dílů, navázané na BIM řešení, abychom se ještě v rychlosti stavby posunuli. A cena? Pokud nechcete levné, dočasné řešení a počítáte s delší životností domu, je cihla naprosto konkurenceschopná, dokonce výhodnější. Naše výrobky se hodí na pasivní domy, vyhovují moderním trendům a nárokům. O tom chceme přesvědčovat. Je totiž pravda, že kdo se s cihlou nepotkal, možná ani netuší, co cihla dnes umí. Samotná výroba cihel, krytiny vypadá jinak, všechno je automatizované. A jinak skutečně vypadají i naše produkty.
Také čtěte: Wienerberger a jeho klíčová role v rámci BIM
Stavebnictví je ale z pohledu technologií považováno za jedno z nejméně automatizovaných odvětví ekonomiky. Na špici je automotive, a překvapivě zemědělství.
Stavebnictví má z pohledu technologií jednu nevýhodu, je to silně individuální segment, co zákazník, to jiná představa. Každá stavba je jiná, není to typizovaný výrobek, je to živý organismus. Uplatnění nových technologií je možné jen do určité míry. To ale neznamená, že by stavebnictví na technologie rezignovalo. My třeba pracujeme na použití robota na stavbě.
Jako že robot postaví zeď?
Dům. Z jednoho místa. Je to australský projekt, na kterém se skupina Wienerberger podílí. Robot se jmenuje Hadrián a je to vlastně auto, které z jednoho místa postaví dům.
To zní jako sci-fi…
Zatím to jev e fázi vývoje a testování. Robot má v paměti topologii prostoru a digitální model domu, ví co, jak a kam položit, hydraulickým ramenem položí cihlu, kam je třeba a přesně si dávkuje i maltu. Je to možná cesta, kudy se stavebnictví bude ubírat, protože nedostatek pracovních sil není jen český problém. Například robot, který umí stavět rovné dlouhé zdi, ten už existuje.
Takže jeden člověk na stavbě by v budoucnu mohl stačit?
To je asi předčasná otázka, kolik lidí bude potřeba. Zatím je to skutečně koncept ve vývoji, aleje to budoucnost. Moderní technologie se do samotné výstavby dostávají pomaleji, rychleji to jde do projektování, což je právě BIM, na kterém je postaven i Hadrián. Do toho my jdeme také, podporujeme BIM i pro menší projektanty, pro drobné individuální investory, pro hobby stavebníky, protože i jim to přinese úspory a usnadnění při výstavbě a také při provozu, údržbě, rekonstrukci budovy, ale vlastně po celý život stavby i při demolici a recyklaci.
Jak se vy jako výrobce můžete angažovat v BIM? To už je platforma inženýrské firmy?
Máme program Wienerberger e4 dům. Už nechceme být jenom výrobcem, jsme si vědomi, že to už dnes na trhu nestačí. Takže vytváříme a nabízíme společenství firem a přicházíme s řešením. Naší vizí je: „Pomáháme lidem vytvářet vysněný domov“. Program Wienerberger e4 nabízí kvalitní řešení za rozumnou cenu, se zárukou kvality… Dům, který splňuje vysoké požadavky ekologické, ekonomické, energetické i estetické. Máme výrobky, které odpovídají všem těm požadavkům, poskytujeme zdravé bydlení, řešíme i taková témata, jako jsou hospodaření s vodou či využití větrných turbín. Program e4 představuje zdravý cihlový dům na míru pro každého investora. Je připravený na budoucnost. Naše vize je umět udělat nejen soběstačný dům, ale třeba i soběstačné sídliště, ve kterém se bude příjemně bydlet. U Prahy stavíme vzorový dům e4, na kterém všechny své kompetence ukazujeme. A nejen své, na projektu se podílejí i naši významní průmysloví partneři, kteří přinášejí své produkty a dbají na kvalitu stavby. V tomto domě také natáčíme videa, která ukazují postupy a také výhody našich řešení.
Takže váš byznys už není o tom prodat kamion cihel?
Určitě ne, my už se podílíme na řešení, na koncepčních celcích i konstrukčních detailech. Organizujeme pod hlavičkou Wienerberger Fórum odborné semináře po celé ČR, i interaktivní webináře. Má to i druhou stranu. Stavbaři i my výrobci umíme nabídnout řadu moderních postupů a produktů, druhá věc je ale poptávka. Bylo by skvělé, kdyby byla stabilnější a lépe odhadnutelná.
Není v zahraničí dost příkladů, kdy veřejný sektor naopak developerské projekty využívá k tomu, aby získal pro obec to, co obec potřebuje? Proč to neumíme v Česku?
To je asi otázka na někoho jiného, na to já vám odpovědět neumím. Jeto škoda, základem řeše budou hledat kvalitní zdravé bydlení a půjdou tam, kde jim ho nabídnou. Budou to mladí lidé, a možná půjdou i do zahraničí.
Pro to nadprůměrné procento vlastního bydlení existuje vysvětlení?
Nemít vlastní dům, vlastní bydlení, je u nás považováno za určité selhání.
Postav dům, zasaď strom?
Tak nějak. U nás je nájemní bydlení prostě hanlivé slovo. A přitom vlastní bydlení je v několika ohledech nepraktické. Vlastní dům je obvykle překážkou mobility pracovní síly, nedovoluje vám, ve většině případů, jít za lepšími možnostmi jinam, třeba na druhý konec republiky. Mně to došlo, když jsem podepisoval hypotéku. Je to velký závazek a z Českých Budějovic je do Prahy podstatně dál než z Teplic. V zahraničí je trendem urbanizace. Ptali se mě kolegové z Rakouska, jak je to u nás. Dlouho jsem přemýšlel, čím to je? U nás se totiž nestaví. Tedy ve městech. Má to širší souvislosti. Protestuje se proti všemu, aktivisté napadají kdeco. Jen v Praze je v povolovacím řízení zablokováno asi osmdesát tisíc bytů. Důsledek? Praha neroste, rostou střední Čechy kolem Prahy, v dojezdové hranici hodiny cesty do Prahy rostou ceny nemovitostí. A ráno se všichni potkávají v zácpách na nedostavěných silnicích.
Nepřehlédněte: Kompletní řešení pro domy s keramickou obálkou
Má šanci vládní projekt dostupného bydlení? Několikrát avizovaný, několikrát odložený.
Vláda rozdává drobné, ale významné prostředky nemíří tím směrem, který by řešil podstatné, zásadní věci. Bydlení spolu s reformou penzí a zdravotnictví je jedno z těch důležitých témat. S paní ministryní Dostálovou jsme v kontaktu často, vnímá situaci podobně, nicméně situace se nemění, v rozpočtu na nějakou opravdu účinnou podporu bydlení její resort nemá prostředky. Potřebujeme, aby koncepce bydlení, na které Ministerstvo pro místní rozvoj pracuje, získala finanční zdroje a podporu všech politiků napříč stranami a platila dalších deset, dvacet let.
Máme Státní fond rozvoje bydlení.
Fond ano, ale bez prostředků. Má jen to, co se vrací splátkami úvěrů z minulosti, prostředky nabízí formou půjček s nižšími úroky, ale objem těch prostředků stačí pokrýt nízké desítky žádostí za rok a velikost půjčky je při dnešních cenách nedostatečná. Z hlediska bydlení je to totéž, jako kdyby neexistoval. Prostředky nemá, programy jsou nefunkční.
Je tu ještě program sociálního bydlení.
Ten měl řešit dotační program pouze pro ty sociálně vyloučené nebo sociálně ohrožené, či nepřizpůsobivé, ale nějak to usnulo. Asi to nebylo dostatečně připraveno, nebo prodiskutováno na všech úrovních. Ale i kdyby to byl funkční program, neřeší bytovou výstavbu pro uspokojení poptávky možná po stovkách tisíc bytů, ať už postavené pro vlastnické, družstevní nebo nájemní bydlení. Dostupné bydlení je téma, které je pro občany, pro společnost důležité a naléhavé.
Je šance, že se to změní?
Je, pokud si uvědomí naše politická reprezentace napříč všemi stranami, že dostupné bydlení není jen prázdná fráze, že má široké souvislosti. Je důležité pro rozvoj ekonomiky. Nejen tím, že rozpohybuje stavebnictví, ale zvýší mobilitu pracovní síly, dovolí lidem jít za prací tam, kde budou příležitosti. A mimochodem, bydlení má vliv i na porodnost. Když mladé rodiny nebudou mít kde bydlet, budou odkládat založení rodiny. Prostě budou řešit děti, až budou mít kde bydlet.
Vidíte regionální rozdíly?
To je zajímavý pohled, protože když se podíváte na statistická čísla, zjistíte, že máme v republice přes čtyři miliony bytů, to je i v evropském srovnání dost. Jen jsou jinde, než lidé chtějí žít, kde jsou pracovní příležitosti. To je takový paradox. A mladí chtějí bydlet v bytech dostupných městu, dobře vybavených. Takže část bytového fondu mimo rozvojová centra a na venkově zastarává a vlastně není využívána.
Zkuste optimistický závěr.
Věřím, že si ty souvislosti začneme všichni uvědomovat. Jak ty ekologické, ekonomické, energetické a estetické, tak ty sociální. Ze moderní, zdravé a dostupné bydlení vyřešíme, že bude prioritou této i dalších vlád. Myslím, že většina lidí ani netuší, jaké možnosti cihla dává. Většinou intuitivně cítí, že cihla je to správné řešení pro zdravé bydlení. Vím, jak funguje podpora výstavby a dostupnost bydlení v Rakousku. Přál bych si, aby to šlo i v Česku.
Autor: Petr Karban
Nejnovější komentáře