Technologie zdění bez nutnosti mokrých procesů přináší nespočet výhod. Těmi jsou například lepší tepelně izolační vlastnosti zdiva, menší pracnost a zkrácení doby výstavby. Tento způsob zdění má však i svá specifika a nedá se použít u jakékoliv části stavby.

Vynikajících tepelných vlastností a eliminaci tepelných mostů dosáhneme ve zdivu díky broušeným cihlovým blokům. Ty totiž dovolují zdění s minimálními spárami. Zdít s tenkovrstvými materiály, jako je PUR pěna nebo tenkovrstvá malta, je možné pouze s broušenými cihlovými bloky. Neopracovaná cihla má totiž z výroby nerovné ložné plochy a tudíž je u těchto nebroušených cihel možné zdít pouze na klasické maltové lože o tloušťce přibližně 12 mm, kde se nerovnosti srovnají. Broušené cihly mají ložné plochy opracované bruskou a jejich výška může mít odchylku max. +- 0,5 mm. Spáry s klasickou maltou o průměrné tloušťce 12 mm jsou tepelným mostem a tím pádem zvyšují energetickou náročnost domu. 

Zdění pomocí tenkovrstvých materiálů je poměrně snadné, rychlé a přesné. Nespotřebujeme takové množství materiálu jako u klasické malty, což představuje časovou i finanční úsporu. 

Pěna, lepidlo nebo malta?

O tom jestli zdít s PUR pěnou, tenkovrstvou nebo klasickou maltou by mělo být rozhodnuto v projektu. Technologie zdění má totiž vliv na pevnost zdiva v tlaku. Nejnamáhanější nosné části stavby by měly být být zděny na klasickou maltu.

Výhody zdění s tenkovrstvými materiály

  1. Pokud je správně založené zdivo, tak dokáže takřka kdokoliv vyzdít zeď svépomocí s tenkovrstvou maltou nebo PUR pěnou. Tenkovrstvá malta se snadno nanáší pomocí válečku nebo nanášecího vozíku, který má šířku shodnou s šířkou cihlových bloků. PUR pěna se nanáší pomocí aplikační pistole.
  2. Tenké spáry mezi cihlami zaručují perfektně rovný podklad pod omítku, což usnadňuje proces omítání a zamezuje případnému vzniku budoucích trhlin na omítce. 
  3. Díky malému množství vody obsažené v tenkovrstvé maltě není zapotřebí technologických přestávek pro vysychání zdiva.
  4. Na staveništi není potřeba pro míchání malty velké míchací zařízení. Pro rozmíchání tenkovrstvé malty stačí elektrické ruční míchadlo.
  5. Zdivo má lepší tepelně izolační vlastnosti.

Nevýhody tenkovrstvé malt

Pro nanášení tenkovrstvé malty je potřeba si pořídit speciální pomůcky.

Nemělo by se zdít při teplotě nižší než 5°C. Pokud je venkovní teplota nižší, pak je zapotřebí použít směs se zimní úpravou, kde je obsažena přísada, která umožňuje tvrdnutí malty i za nízkých teplot. Záměsová voda by pak měla mít teplotu 30°C. Čerstvě vyzděné zdivo pak musí být chráněno před povětrnostními vlivy.

Kde nepoužívat PUR pěnu

Zeď se vždy zakládá do maltového lože, na které je pak následně nanesena PUR pěna. Na korunu zdiva se PUR pěna nepoužívá. Pokud chceme zabránit komínovému efektu uvnitř zdiva, je potřeba zeď zakončit vrstvou malty nebo sklo-textilní síťovinou a tenkovrstvou maltou. Pro uložení překladů stavebních otvorů používáme zásadně jen maltu. Styčné spáry mezi cihlami se do 5mm mezery vyplňují pěnou. Pokud je mezera větší, vyplňují se maltou.

Na co si dát pozor u PUR pěny

První řada cihel musí být založena velmi precizně. Nedodržení rovinnosti se projeví v dalších řadách cihel a bude nutné pro dorovnání nerovností použít maltu.

U celkové výšky zdi mohou vzniknout drobné nerovnosti a tudíž má zdivo nižší pevnost než zdivo zděné na maltu.

Pěnu bychom měli uchovávat v prostředí nad 10°C.

Jaké jsou výhody PUR pěny

S PUR pěnou je možné zdít bez problémů v zimě do -10°C. Pěna, která má teplotu nižší než 10°C, má nižší vydatnost. Pokud ji však před aplikací zahřejeme ponořením do teplé vody, její objem zůstane nezměněný.

Vložte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *