Neprůvzdušnost stavby – 1. díl: Úvod

• 

SERIÁL – Utěsnění domu proti úniku vzduchu (neprůvzdušnost) je jednou z nejjednodušších úprav, kterou můžete provést, abyste zvýšili své pohodlí a zároveň snížili účty za energii a emise uhlíku až o čtvrtinu.

Úniky vzduchu představují 15-25 % zimních tepelných ztrát v budovách a v klimatických podmínkách, kde se používají klimatizační zařízení, mohou přispívat ke značné ztrátě chladu. Nic se však nemá přehánět. Přílišné utěsnění a zvýšená úroveň izolace však mohou rovněž způsobit problémy s kondenzací a kvalitou vzduchu v interiéru. Pochopení toho, jak kondenzace funguje a v jakých klimatických podmínkách je její výskyt pravděpodobnější, vám pomůže omezit její dopad.

Kudy vzduch nejraději uniká, aneb na co zaměřit svou pozornost:

• Netěsněnými nebo špatně utěsněnými dveřmi a okny.
• Špatnou konstrukcí nebo vynecháním vzduchových uzávěrů.
• Neutěsněných větracích otvorů, střešních oken a odtahových ventilátorů.
• Mezerami v izolaci stropu nebo kolem ní a kolem prostupů stropem (např. stropních svítidel, potrubí a kabelů).
• Mezerami kolem prostupů ve stěnách (např. potrubí, kabelů, elektrických zásuvek, vypínačů, klimatizací a topných těles).
• Mezerami mezi spoji prvků obvodového pláště (např. podlaha-stěna nebo stěna-strop).
• Špatně namontované nebo smrštěné podlahové desky.

Mezery v izolaci a tepelné mosty jsou rovněž významným zdrojem tepelných ztrát a mohou způsobovat průvan i kondenzaci. Těmito problémy se zabývá kapitola Pasivní solární vytápění, Izolace a Instalace izolace. Jakýkoli únik vzduchu v obálce budovy domu vytápěného solárním systémem ohrožuje pohodlí a účinnost.

Obvyklá místa úniku

Všechny domy by měly být utěsněny, pokud teplota vnějšího vzduchu přesahuje úroveň tepelného komfortu člověka po dobu delší než několik hodin. To, jak dobře musí být dům utěsněn, je do značné míry dáno klimatem a orientací domu, popřípadě jeho umístěním.

Nejvíce vzduchu uniká podlahou, stěnami a stropem, a to třetina. Dalším největším zdrojem úniků je potrubí, a to 15 %. Krb je zdrojem 14 % úniku vzduchu, následují prostupy vodovodních potrubí s 13 %, dveře s 11 %, okna s 10 %, následují ventilátory a průduchy úniku vzduchu z elektrických zásuvek.

Nejvhodnější dobou pro utěsnění domu je doba výstavby nebo rekonstrukce.

Měření vzduchotěsnosti a míry infiltrace

Vzduchotěsnost budovy se obvykle měří pomocí tlakového rozdílu 50 pascalů (Pa) mezi interiérem a exteriérem, který se nazývá hodnota ACH50. Počet výměn vzduchu za hodinu se pak zaznamenává a lze jej použít k porovnání různých budov. Tlakový rozdíl 50 Pa je však v porovnání s typickými tlaky větru poměrně nízký, proto je třeba vzít v úvahu také specifické podmínky na místě.

Zjišťování úniků

V mírnějším podnebí často postačí postup „udělej si sám“, ale v chladnějším podnebí, kde je výhodná vyšší úroveň utěsnění, se čas věnovaný důkladné identifikaci a přesnému měření úniku vzduchu obvykle více než vyplatí.

Než začnete, zvažte podíl různých typů netěsností, které vám pomohou stanovit priority v plánu utěsňování. Únik otvorem nebo mezerou v plášti budovy se liší podle tvaru; například dlouhá tenká trhlina reaguje na změny tlaku vzduchu méně než kulatý otvor. Netěsnostmi v úrovni stropu se ztrácí více tepla než netěsnostmi v úrovni podlahy v důsledku rozvrstvení teplého vzduchu. Studený vzduch pronikající do blízkosti úrovně podlahy způsobuje nepohodlí a potenciálně mate termostaty topení.

Detekce v režimu svépomocí

Mnoho zdrojů úniků vzduchu je zřejmých, ale pro správné utěsnění domu musíte identifikovat méně zřejmé mezery. Utěsňování vzduchu v režimu „udělej si sám“ je postupná činnost, která obvykle začíná většími, zjevnějšími netěsnostmi a postupně se věnuje menším, méně zjevným netěsnostem.

Krok 1: Identifikace a utěsnění všech zjevných mezer: pod dveřmi, poštovních schránek a klapek pro kočky, kolem dveří a okenních rámů, pevné větrací otvory a okenní ventilátory pro vlhké prostory, mezery mezi podlahovými prkny, komíny, větrací střešní okna, klimatizace, větrací otvory sušiček, stropní svítidla, odsávací ventilátory, velké praskliny, mezery nad vestavěnými skříněmi, vstupy služeb (vodovodní, kanalizační, plynové, elektrické, telefonní a televizní kabely), spoje v místech styku materiálů (zejména nesourodých materiálů a spojů podlaha-stěna, stěna-strop) a otvory v topných nebo chladicích kanálech.

Po odstranění všech těchto nedostatků byste měli podstatně zlepšit vzduchotěsnost svého domu a být připraveni na krok 2.

Krok 2: Odtlakování domu

Vyberte si chladný, velmi větrný den (nebo horký den v klimatických podmínkách vyžadujících chlazení). Zavřete všechna okna a dveře a vypněte všechny potrubní systémy vytápění, chlazení nebo větrání, které vhánějí vzduch do domu. Zapněte všechny ventilátory, které nasávají vzduch ven, jako jsou odsávací ventilátory a digestoře. Zvažte umístění ventilátoru do okna, aby nasával vzduch ven (utěsněte jej kolem maskovací páskou a lepenkou). Zapalte vonnou tyčinku a projděte s ní kolem okrajů všech běžných míst úniku. Všude tam, kde je kouř vháněn zpět do místnosti, dochází k úniku vzduchu. Po utěsnění netěsností zjištěných v tomto kroku je vzduchotěsnost vašeho domu pravděpodobně nadprůměrná.

Krok 3: Přetlakujte svůj domov

Vyberte si chladný, klidný den. Zavřete všechna okna a dveře a vypněte všechny ventilátory, které nasávají vzduch ven. Zapněte všechny potrubní systémy vytápění, chlazení nebo větrání, které vhánějí vzduch do domu. Zvažte utěsnění ventilátoru v okně, který vhání vzduch do domu. Pomocí vonné tyčinky zjistěte pohyb vzduchu a sledujte ho až k místu úniku; to může být obtížné rychle najít, proto pracujte metodicky. Pokud je výstupním bodem odtahový ventilátor nebo potrubí, je třeba, aby byly samočinně uzavíratelné přepážky. Dočasně je utěsněte papírem a maskovací páskou a pokračujte.

Ostatní místa úniku pak vyžadují trvalé upevnění, například utěsnění za architrávy nebo pod podlahovými deskami. Po utěsnění všech netěsností, které najdete, jste pravděpodobně dosáhli dostatečné vzduchotěsnosti, aby váš dům fungoval efektivně ve většině klimatických podmínek.

Krok 4: Termovizní snímkování

Zvažte prozkoumání vnější části domu pomocí termokamery. Jejich pronájem je poměrně levný a mnoho digitálních fotoaparátů má již zabudovanou schopnost termálního snímání.

Vyberte si chladný den nebo večer (nebo horký, pokud se nacházíte v horkém podnebí).

Nastavte termostat nebo topení na nejvyšší stupeň (nejchladnější pro chlazení) a nechte dům dosáhnout maximální (nebo minimální) teploty.

Vytvořte v domě tlak jako v kroku 3 výše.

Pečlivě prozkoumejte exteriér termovizní čočkou, abyste zjistili zdroje tepelných ztrát (nebo ztráty chladného vzduchu). Některé z nich budou úniky vzduchu, jiné úniky izolací a tepelné mosty (všimněte si, kolik tepla uniká sklem v zavřených oknech.), zejména zkontrolujte: střešní spoje – hřebeny, valby, okapy, štíty a prostupy, zejména střešní okna; vnější větrací otvory a kryty; okna a dveře, přičemž je třeba odděleně kontrolovat rámy a zasklení a těsnění rámu ke stěně a rohy a spoje mezi materiály.

Vyfotografujte všechna místa tepelných mostů a poraďte se s profesionálním projektantem nebo energetickým specialistou, abyste analyzovali jejich příčinu a prodiskutovali způsoby jejich minimalizace – na termovizních snímcích budou nepochybně identifikovány zdroje tepelných ztrát, které dalece přesahují úniky vzduchu (viz izolace; instalace izolace; zasklení).

Termovizní snímky lze použít i v interiéru k identifikaci úniků vzduchu a dalších problémů, jako je spotřeba energie v pohotovostním režimu (tj. zjištění tepla vycházejícího ze spotřebičů a zařízení, které nejsou v provozu).

Profesionální inspekce

Kvalifikovaní technici mohou provést audit úniku vzduchu a navrhnout řešení problematických oblastí. Některé společnosti nabízejí kompletní službu dodatečného utěsnění budov. K měření vzduchotěsnosti budovy se používají Blower door testy a termokamery lokalizují netěsnosti.

Lze rovněž získat podrobnější energetické hodnocení, kdy kromě auditu úniků vzduchu technik prověří všechny aspekty tepelné výkonnosti vašeho domu. To zahrnuje zasklení, izolaci, tepelné mosty, tepelnou hmotnost, vzduchotěsnost a pasivní vytápění a chlazení. Tyto zprávy jsou jednodušeji pochopitelné, pokud jsou vysvětleny prostřednictvím termovizních snímků.

-jik-