Na začátku 90. let byla Janu Fialovi a jeho sestře vrácena rodinná cihelna v restituci. Rodina se musela najednou rozhodnout, zda cihelnu prodá, anebo naváží na dědečkovo podnikání a cihelnu obnoví. Jan s manželkou se rozhodli, že se do riskantního podnikání pustí. To si však ještě ani pořádně nedokázali představit, co je čeká. Dnes provozují poslední funkční cihelnu v Praze.
Jan Fiala se narodil 16. října 1943 v Praze a chodil na základní i střední školu do Kodaňské ulice v Praze Vršovicích. V roce 1960 odmaturoval. Chtěl ve studiu pokračovat, ale s kádrovým profilem „syna z bývalé podnikatelské rodiny“ to nepřicházelo v úvahu. Vojnu odsloužil v letech 1962 – 1964 u Pomocných technických praporů. „Tenkrát se to už jmenovalo silniční vojsko. Za celé dva roky jsem nevěděl, co to je střelná zbraň,“ vzpomíná. Vojenskou službu sloužil Jan v Lázních Bohdaneč, ale na stavbu jezdili po celé republice a stavěli mosty až v Bratislavě. Že bude jednou vlastnit cihelnu – netušil.
Narozen 16. října 1943 v Praze.
Roku 1952 rodině zabavena cihelna ve Štěrboholech.
Vojnu odsloužil v letech 1962 – 1964 u Pomocných technických praporů.
Roku 1990 získala rodina cihelnu zpět v restitucích.
V roce 1995 obnoven provoz v cihelně ve Štěrboholech.
Z HISTORIE DO SOUČASNOSTI
V roce 1927 vyrostla ve Štěrboholech cihelna s tehdy progresivní kruhovou pecí. Nebylo to nic neobvyklého. Ostatně v té době rostly v Praze a okolí cihelny jako houby po dešti. Bylo jich několik stovek, dařilo se jim: většinu cihel prodávaly kolem komína a zásobovaly tehdejší stavební boom kvalitním zbožím.
Před válkou si tuto cihelnu v dražbě koupil stavitel Václav Urban, dědeček současného majitele Jana Fialy. Václav Urban využíval možnosti výroby vlastního cihlářského zboží ke stavbám v Praze, a to i v době války, kdy ostatní stavební firmy neměly možnosti rozvíjení svých aktivit právě z nedostatku stavebních materiálů. „Rodiče říkali, že to dědeček dělal tak, že postavil dům, hned ho prodal, aby měl peníze na stavbu dalšího domu, takhle to dělal celý život a vyráběl v cihelně ve Štěrboholech cihly,“ vzpomíná Jan Fiala.
V roce 1950 však byla cihelna zestátněna a fungovala až do roku 1987, kdy plánovači rozhodli, že není již potřeba. V roce 1988 byl podnik postupně rozkraden. Posledním vlastníkem před převratem roku 1989 byl národní podnik Armabeton. Po změně režimu a po vydání příslušných restitučních zákonů byla v roce 1992 cihelna vrácena dceři pana Urbana, která ji odkázala Janu Fialovi a jeho rodině.
„Pamatuji se na pana Hrušínského, jak v televizi oznámil, že režim padl. To jsme byli strašně spokojení. V tu dobu jsem ještě ani nevěděl, že vlastníme nějakou cihelnu,“ vzpomíná Jan Fiala, který v té době i s manželkou pracoval ve Středočeských vodovodech a kanalizacích v Nymburce.
VSTALA Z TROSEK
Cihelna byla však v katastrofálním stavu a manželé si proto museli vzít úvěr, celou budovu zbourat a postavit znovu. Stavební práce zajistila firma HOS, generálním projektantem byl Kerazont s.r.o., halu dodala Mostárna Hustopeče a generálním dodavatelem technologie se stal STAST Brno s.r.o. Od června 1995 se začala psát nová kapitola závodu ve Štěrboholech.
V listopadu 1994 se rodina přestěhovala do Prahy a v červenci 1995 vyrobili v cihelně první cihly. Začali oba pracovat v úplně novém odvětví, ale rychle se učili.
Kapacita cihelny je dnes přibližně 35 tisíc tun pálených výrobků za rok. Provoz je plně automatizován a obsluhu strojně technologického zařízení pracujícího převážně ve dvousměnném chodu zabezpečují zaměstnanci firmy. Díky kvalitě suroviny, jejíž zásoby jsou uloženy v dobývacím prostoru na dalších padesát let, dosahují parametry cihel neuvěřitelných hodnot, které jsou doloženy atestem z akreditovaných laboratořích.
Těžba cihlářské suroviny probíhá v DP Štěrboholy. Pasová doprava zajišťuje kontinuální přísun suroviny (illitické břidlice) do přípravny, kde se surovina zpracovává v kolovém mlýnu a na válcích. Dalším krokem je lisování ve vakuovém lisu. Sušení probíhá v komorových sušárnách o celkové délce 13 m. Nejkratší tunelová pec o délce 62,6 m zajišťuje kvalitní výpal materiálů. Palivem v peci je zemní plyn, který zajišťuje nízkou spotřebu pro výpal a sušení která je dána hodnotou 124,4 až 131,57 J.kg-1 vypálené hmoty.
POKRAČUJÍ V RODINNÉ TRADICI
Fialovi postupně do firmy přivedli i další potomky. Obě Janovy děti pracují dnes s nimi v cihelně. Dcera se stará o prodej a syn o technologii a postupně přebírají vedení podniku po rodičích. Cihelna zaměstnává padesát lidí.
Dnes pokračují v rodinné tradici obě děti Jan a Monika a vypomáhají i všechna vnoučata Honza, Kristýna, Přemek a Veronika. „Tati, musíme se hodně snažit, abychom mohli pokračovat ve tvých šlépějích,“ říká syn Ing. Jan Fiala.
Cihelna Štěrboholy je poslední funkční cihelna v Praze. Produkuje vysoce kvalitní cihly, které jsou používány na stavbách po celé České republice. Plné cihly jsou vyrobeny z hutného jílu a jsou určeny pro nosné konstrukce. Děrované cihly jsou vyrobeny z pórovitého jílu a jsou určeny pro tepelněizolační konstrukce. Obkladové cihly jsou vyrobeny z vysoce kvalitního jílu a jsou určeny pro obklady fasád a vnitřních prostor. Cihly pro ekologické stavby jsou vyrobeny z recyklovaných materiálů a jsou určeny pro šetrné stavby.
Z výrobního sortimentů lze vyzdvihnout plné cihly mnoha rozměrů, jako jsou cihla plná 290x140x65, cihla plná NF 240x115x71, cihla plná rakouský formát 250x120x65, atypické tvarovky s nejvyšší pevností v tlaku v České republice. Dále cihly CDm, cihla voštinová, stájová dlažba s atestem kyselinovzdornosti a další malé formáty. Pro srovnání konkurenční výrobní závody, a není jích více než deset, vyrábí plné cihly s maximální pevností v tlaku ve výši 25 MPa, kdežto ve Štěrboholech umí vyrobit cihlu plnou s deklarovanou pevností 100 MPa, čímž předčí ostatní výrobce v ČR čtyřnásobně.
Nejnovější komentáře